Novinky nabídne rovněž návštěvníkům hrad Seeberg, který letos v září oslaví 30 let ve správě františkolázeňského muzea. Brány hradu se otevřou 23. května.
„Jednou z novinek je zpřístupnění černé kuchyně, kterou si dosud bylo možné prohlédnout pouze přes skleněnou přepážku. Díky jejímu odstranění budou návštěvníci moci vstoupit přímo do hradní kuchyně a zblízka si prohlédnout unikátně zachovaný prostor z poloviny 16. století. Proměnou prošel také rytířský sál, ve kterém na návštěvníky nečekají jen interiérové změny, ale také nová výstava o historii hradu. Novinkou je přehledná časová osa umístěná v průjezdu hradního paláce“, řekl Jiří Málek, historik Městského muzea.
Černá kuchyně
„Na první pohled jistě všechny zaujme stolové topeniště neboli zděný stolokrb s otevřeným ohništěm obsluhovaným ze všech stran. Jeho plocha se dala využít mnoha způsoby. Kromě vaření se zde smažilo, peklo, dusilo a udilo. Součástí býval také železný rošť a jeden, nebo více rožňů. K obsluze topeniště sloužily rozličné druhy nádob, ve kterých se pokrm připravoval a následně vařil. Používaly se především hrobcové pánvice s nožkami a hrobcové hrnce. Ty se stavěly nad tzv. „hrobec“ – uhlíky z otevřeného ohně shrabané na jednu hromadu. V průběhu 16. století se místo keramických nádob začalo požívat nádobí z cínu, železa, mosazi a mědi – kotle zavěšované na trojnohé podstavy a také hrnce na boční ohřev. K vybavení kuchyně patřily díže, soudky, nádoby na umývání, lopaty a lopatky, vařečky, máselnice a tlouky, nože a sekáčky, truhly moučnice, skříně, háky na maso a kádě s vodou“, říká historik františkolázeňského muzea Jiří Málek.
Foto: Městské muzeum Františkovy Lázně – Černá kuchyň na hradě Seeberg z roku 1984. Fotografie Miroslavy Cejpové
„Nad topeništěm byl ve většině černých kuchyních na stropě zavěšený tzv. „dymník“, který sloužil k odvádění dýmu z místnosti. Ten seeberský se bohužel nedochoval, proto si návštěvník může všimnout pouze jeho náznaku. Poblíž topeniště je umístěna pec k pečení chleba, masa a rovněž k vaření a dušení pokrmů. U větších pecí se oheň udržoval jen při jedné straně, většinou po levici. Na rozpálenou volnou plochu se pak po pravé straně kladly chleby a nádoby s připravovanými pokrmy“, uvedl Málek.
Foto: Městské muzeum Františkovy Lázně – Hrobcová pánev
A jak to bylo s potřebnými surovinami? „Potraviny se uchovávaly ve spížích a sklepech. Jedlo se maso, především drůbež, hovězí, zvěřina a ryby. Oblíbení byli také raci, jako postní jídlo se kromě ryb konzumoval bobr. Hojně se používalo mléko, máslo a vejce. Jedla se zelenina, především hlávkový salát a zelí, z luštěnin pak hrách. Cibule a česnek se využívaly nejen na vaření, ale také v domácím lékařství“, uvedla kastelánka hradu Hana Cestrová. „Velké oblibě se těšily bylinky a koření, především pepř, šafrán, hřebíček a muškát. K jídlu se podávalo čerstvé nebo sušené ovoce – jablka, švestky, rozinky, citrony, kdoule. K přípravě pokrmů se používaly také květiny, především růže a černý bez. Oblíbenou potravinou byly mandle, vlašské ořechy, mák, med a chmel“, doplnila kastelánka.
Foto: Městské muzeum Františkovy Lázně- Černá kuchyně během úpravy (leden 2020)