Letos je to již 30 let, co Městské muzeum Františkovy Lázně získalo do správy hrad Seeberg. V rámci tohoto výročí se zaměstnanci muzea rozhodli, že pro nadcházející sezónu přichystají změny v prostorách hradních expozic. Jednou takovou je zpřístupnění černé kuchyně, kterou si návštěvníci dosud mohli prohlédnout pouze přes skleněnou přepážku. Díky jejímu odstranění tak budou moci turisté vstoupit přímo do prostoru hradní kuchyně a zblízka si prohlédnout její zachovalý interiér z poloviny 16. století.
Foto: Městské muzeum Františkovy Lázně – Černá kuchyně během úpravy (leden 2020)
„Na první pohled jistě všechny zaujme stolové topeniště neboli zděný stolokrb s otevřeným ohništěm obsluhovaným ze všech stran. Jeho plocha se dala využít mnoha způsoby. Kromě vaření se zde smažilo, peklo, dusilo a udilo. Součástí býval také železný rošť a jeden, nebo více rožňů. K obsluze topeniště sloužily rozličné druhy nádob, ve kterých se pokrm připravoval a následně vařil. Používaly se především hrobcové pánvice s nožkami a hrobcové hrnce. Ty se stavěly nad tzv. „hrobec“ – uhlíky z otevřeného ohně shrabané na jednu hromadu. V průběhu 16. století se místo keramických nádob začalo požívat nádobí z cínu, železa, mosazi a mědi – kotle zavěšované na trojnohé podstavy a také hrnce na boční ohřev. K vybavení kuchyně patřily díže, soudky, nádoby na umývání, lopaty a lopatky, vařečky, máselnice a tlouky, nože a sekáčky, truhly moučnice, skříně, háky na maso a kádě s vodou“, říká historik františkolázeňského muzea Jiří Málek.
Foto: Městské muzeum Františkovy Lázně – Černá kuchyň na hradě Seeberg z roku 1984. Fotografie Miroslavy Cejpové
„Nad topeništěm byl ve většině černých kuchyních na stropě zavěšený tzv. „dymník“, který sloužil k odvádění dýmu z místnosti. Ten seeberský se bohužel nedochoval, proto si návštěvník může všimnout pouze jeho náznaku. Poblíž topeniště je umístěna pec k pečení chleba, masa a rovněž k vaření a dušení pokrmů. U větších pecí se oheň udržoval jen při jedné straně, většinou po levici. Na rozpálenou volnou plochu se pak po pravé straně kladly chleby a nádoby s připravovanými pokrmy“, uvedl Málek.
Foto: Městské muzeum Františkovy Lázně – Hrobcová pánev
A jak to bylo s potřebnými surovinami? „Potraviny se uchovávaly ve spížích a sklepech. Jedlo se maso, především drůbež, hovězí, zvěřina a ryby. Oblíbení byli také raci, jako postní jídlo se kromě ryb konzumoval bobr. Hojně se používalo mléko, máslo a vejce. Jedla se zelenina, především hlávkový salát a zelí, z luštěnin pak hrách. Cibule a česnek se využívaly nejen na vaření, ale také v domácím lékařství“, uvedla kastelánka hradu Hana Cestrová. „Velké oblibě se těšily bylinky a koření, především pepř, šafrán, hřebíček a muškát. K jídlu se podávalo čerstvé nebo sušené ovoce – jablka, švestky, rozinky, citrony, kdoule. K přípravě pokrmů se používaly také květiny, především růže a černý bez. Oblíbenou potravinou byly mandle, vlašské ořechy, mák, med a chmel“, doplnila kastelánka.
Foto: Městské muzeum Františkovy Lázně- Černá kuchyně během úpravy (leden 2020)