Nebývale vysoké hodnoty atmosférického tlaku zaznamenali meterologové po celé České republice. Karlovarský kraj nebyl výjimkou. Například pozorovatel počasí v Šindelové Rudolf Kovařík naměřil nejvyšší číslo v historii měření a to 1047 hPa. Tak vysoký v kraji tlak nebyl od roku 1907. Při rychlých změnách tlaku mohou lidé pociťovat různé zdravotní obtíže. Může je bolet hlava, ale také se mohou cítit zesláblí a unavení.
„Měřím počasí už 44 let a takovou hodnotu atmosférického tlaku v Karlovarském kraji nepamatuji,“ sdělil Rudolf Kovařík.
V těchto dnech se hodnoty tlaku opět srovnaly. I tak ale v některých dnech dochází k náhlému poklesu anebo vzestupu tlaku.
„Počasí v kraji ovlivňuje oceánský charakter podnebí. V těchto dnech se začaly hodnoty tlaku postupně ustalovat,“ konstatoval Rudolf Kovařík.
Razantní vzestup tlaku způsobila podle meteorologů tlaková níže nad Velkou Británií. Byla tak rozsáhlá, že dokázala tlak zvýšit do neuvěřitelných hodnot. Podle tlaku a dalších veličin se vypočítává i takzvaná biopředpověď.
„Naměřený tlak 1047 hPa je snad nejvyšší od roku 1907, kdy bylo v Karlovarském kraji naměřeno 1051 HPa, což je z historického hlediska měření počasí maximum. Normální hodnoty tlaku v kraji se pohybují kolem 1012 hPa,“ poznamenal Rudolf Kovařík.
„Meteorologické jevy jsou jedním z uznaných faktorů, které ovlivňují lidské bytí. Reakce na změny počasí se odborně nazývá meteosenzitivita. V ní stojí za zmínku jevy, jakými je vítr, vlhkost či déšť nebo mlha a ionizace. O tom, že se nejedná o nové téma svědčí také studie lékařek Hydeové a Forysthové, která knižně vyšla již v roce 1989 po názvem Sebevražda: skrytá epidemie. Ač kniha sama přímo nepotvrzuje domněnku ohledně zvýšeného počtu sebevražd v návaznosti na počasí, například při dešti, tak konfrontuje různé názorové proudy. Dokonce dnes existuje podobor, který nazýváme biometeorologie, jež se věnuje interakcím mezi živými organismy a počasím. Zajímavé poznatky krom naší psychiky, kupříkladu působení světla, odhalují i odborníci, kteří zkoumají fyziologické procesy v lidském těle. Typická jsou tak třeba varování meteorologů při vyšších teplotách pro osoby s chronickými kardiovaskulárními (srdečními) chorobami,“ řekl terapeut psychosociální péče Jakub Jestřáb.
VID