Neštovice nejsou jen nemocí dětí. Dá se jim předcházet?

Skoro každý si v dětství prožil neštovice – nepříjemné onemocnění s množstvím svědivých pupínků. Ale je možné prodělat onemocnění znovu? Jsou neštovice neškodným onemocněním bez možných komplikací? Jak se dá nemoc rozpoznat? Lze se proti nim bránit? Na to vše jsme se zeptali chebské dětské lékařky Silvie Šuby.

Co jsou plané neštovice a jaké jsou jejich možné komplikace. Plané neštovice patří mezi nejčastější exantémové onemocnění dětí. Exantém je výsev vyrážky na kůži. Původcem je virus herpes-zoster patřící do čeledi herpesvirů. Pokud se jim pacient nakazí, virus doživotně přetrvává v buňkách nervového systému. Při opětovném vzplanutí infekce vzniká pásový opar.  Velice často může být toto onemocnění zaměněno např. s pobodáním hmyzem, s alergickou vyrážkou nebo s vyrážkou, kterou vyvolávají jiní původci.

V jakém věku se neštovice nejčastěji vyskytují a jak přenášejí?

Výskyt neštovic je nejčastější v dětském věku, ale vyskytuje se i u dospělých. K přenosu dochází kapénkovou infekcí. Nakažlivost neštovic trvá od posledního dne inkubační doby až do přeměny nejpozději vzniklých puchýřků v stroupky. Inkubační doba je 2 až 3 týdny.

Jaký je průběh onemocnění?

V průběhu 2 až 5 dnů přibývají puchýřky v několika vlnách a postupně se mění ve strup. Bývá typicky ve kštici a nejvíc projevů vidíme na trupu. Postupně se rozšiřuje na končetiny. K výsevu dochází i na sliznici dutiny ústní, kde se mění v drobné vřídky – afty. U dětí bývá průběh většinou nekomplikovaný.

U koho a kdy může dojít ke komplikacím?

Komplikace mohou nastat i u dětí, které jsou kromě neštovic jinak zcela zdravé. Nejvíce ohroženi komplikacemi jsou adolescenti (nad 15 let) a dospělí, těhotné, novorozenci neimunních matek, nedonošenci a dále pak jedinci všech věkových kategorií se závažnými poruchami obranyschopnosti. U těchto pacientů může při onemocnění docházet až k život ohrožujícím komplikacím. Podezření na komplikace vzniká, pokud projevy neštovic nezlepšují během 3–4 dní, vrátí nebo zhorší se horečka nebo se celkový klinický stav pacienta po předchozím zlepšení znovu zhorší.

Nejčastější neurologickou komplikací varicely je akutní porucha chůze cerebelární ataxie, ta objevuje se 2–3 týdny po začátku varicely jako poruchy chůze a stání. Uzdravení bývá rychlé, během 1–3 dnů, a většinou kompletní, může ale trvat až 2 měsíce. Zánět mozku a mozkových blan je mnohem méně častý, projevuje se váznutím šíje a poruchami vědomí.

Varicelový zápal plic je velmi závažnou komplikací. Příznaky, ke kterým patří kašel, dušnost, promodrávání, bolest na hrudníku a vykašlávání krve, většinou začínají 1–6 dní po nástupu vyrážky.

Mezi další komplikace patří varicelová hepatitida, zánět středouší, zánět kloubů, zánět srdečního svalu, zánět slinivky, zánět varlat a zánět ledvin.

Děti s jakoukoli formou ekzému jsou ohroženy horším průběhem varicely. Nejnižší riziko komplikací je u jinak zdravých dětí ve věku 5–10 let (věková skupina s nejvyšším výskytem neštovic).

Pokud se neštovicemi nakazí těhotná žena nebo novorozenec?

Neštovice v těhotenství nejenže ohrožují plod, ale též zvyšují riziko těžké varicely u gravidní ženy, zejména riziko zápalu plic. Pokud onemocní žena neštovicemi v prvních 5 měsících těhotenství, existuje 2% riziko postižení plodu. Vývoj plodu je ale nutné častěji kontrolovat ultrazvukem. Pokud onemocní žena neštovicemi posledních 5 dní před porodem nebo 2 dny po porodu, může dojít u novorozence k závažnějšímu průběhu varicely kvůli nepřítomnosti protilátek. Pokud se nakazí novorozenec po porodu, průběh onemocnění již není tak závažný, pokud má matka vytvořené protilátky. Na kůži novorozence se vytvoří vyrážka. Komplikací může být hepatitida, zápal plic a zánět mozku.

Je nutná při nákaze hospitalizace?

V České republice jsou každoročně hlášeny desetitisíce případů varicely a z toho zhruba 2 % pacientů jsou hospitalizovány, tedy každoročně je pro varicelu hospitalizováno několik set lidí. Nejčastějšími příčinami hospitalizace jsou infekce kůže a měkkých tkání, pneumonie, dehydratace, neurologické potíže, respirační symptomatologie, horečka trvající déle než 4 dny nebo její návrat po přechodném zlepšení či jakékoli zhoršení klinického stavu po předchozím zlepšení. Při poruše vědomí, křečích, ataxii, respirační tísni, cyanóze či hyposaturaci by mělo být dítě umístěno na jednotku intenzivní péče.

Pokud nejsou žádné komplikace, jak probíhá léčba?

Léčba nekomplikovaného průběhu varicely spočívá v podávání léků tlumících svědění v podobě gelů a v podobě kapek či tablet.

V čem spočívá prevence komplikací?

K prevenci komplikací varicely máme několik nástrojů. Zabránění kontaktu s nemocným je velmi důležité zejména v případě rizikových skupin pacientů. Prevencí komplikací je též včasné zahájení protivirové terapie v indikovaných případech.

Izolace pacientů je samozřejmostí, dnes je u nás stále ještě doporučovaná izolace nemocných na 2–3 týdny. Nakažlivost varicely trvá do zhojení všech lézí krustou, tedy asi týden nebo 10 dnů. Fyzická aktivita a koupání může riziko komplikací dokonce zvýšit.

Nejdůležitějším nástrojem v prevenci komplikací varicely je vakcinace. Očkování se doporučuje u mladistvých, kteří neprodělali neštovice, u pacientů s těžkou formou atopického ekzému, u pacientů, kteří mají prokázanou poruchu obranyschopnosti.

Co říkáte na takzvané neštovicové návštěvy, kdy maminky s dětmi chodí za nemocnými, aby se jejich děti nakazily a prodělaly neštovice v dětském věku? Je dobré, aby  se dítě setkalo s neštovicemi co nejdříve?

O neštovicových návštěvách jsem samozřejmě slyšela. Vzhledem k tomu, že k přenosu dochází kapénkovou infekcí, je docela možná jejich úspěšnost. Určitě větší než např. půjčovaní si pyžamek od nakažených dětí. Přesto jsou děti, které v „sezoně“ neštovic absolvují několik návštěv, a stejně neonemocní. Možná je lepší si na ně „počkat“.

Pokud dítě nemá prokázanou poruchu obranyschopnosti je lepší, když se s neštovicemi potká a nejlépe ve školkovém věku, kdy bývá průběh nejméně komplikovaný.