V muzeu chystají další výstavu. Tentokrát to bude „30letá válka / 30jähriger Krieg“

Výstava v chebském muzeu symbolicky připomene zakončení jednoho z nejničivějších konfliktů v evropských dějinách. Válka, která pro město Cheb, dobyté v létě roku 1647 švédskou armádou, skončila před 370 lety – 9. října 1649, kdy odtud odtáhla okupantská posádka. Tu poté vystřídaly císařské oddíly.

Výstava tematicky doplní znovu zpřístupněný valdštejnský prohlídkový okruh, vedle zajímavých předmětů z muzejních depozitářů návštěvníkům nabídne i úryvky z autentických dobových pramenů.

Slavnostní zahájení výstavy proběhne ve čtvrtek 25. července od 17 hodin ve výstavních prostorách Muzea Cheb, náměstí Krále Jiřího z Poděbrad 493/4. Expozice bude pro veřejnost přístupná od pátku 26. července, denně mimo pondělí od 9 do 12.30 a od 13 do 17 hodin.

Třicetiletá válka byla bojem o hegemonii v Říši a Evropě, který se započal jako náboženský konflikt. Eskalovaly v něm jednak střet zájmů habsburských mocností (Rakousko a Španělsko) s Francií, jednak rozpory mezi císařem a Katolickou ligou na straně jedné a Protestantskou unií na straně druhé. Za „rozbušku“ je považována Pražská defenestrace 23. května 1618, která zahájila povstání protestantských českých stavů proti panovníkovi, rovnající se de facto státnímu převratu a vyhlášení války. Celkem mezi lety 1618 a 1648 následovaly čtyři konflikty, dle aktuálních soupeřů císaře zvané Válka česko-falcká, Dánsko-dolnosaská, Švédská a Švédsko-francouzská.

Dva pokusy o ukončení konfliktu v letech 1629 a 1635 ztroskotaly, zdařil se až třetí na mírovém kongresu v Münsteru a Osnabrücku (1641-1648). Tzv. Westfálský mír ze 24. října 1648 upravil vztahy mezi císařem a říšskými stavy, rozhodl o postoupení území ve prospěch Francie a Švédska a o vystoupení Nizozemí a Švýcarského spříseženství ze svazku Říše. Výměna ratifikačních listin následovala 18. února 1649, stažení švédských vojsk z Říše zajistil až Norimberský mírový reces ze 2. července 1650. Mezi lety 1648 a 1650 tak skončila válka, jejíž tažení a bitvy, hladomory a epidemie zpustošily a vylidnily celá území. Některé z válkou postižených oblastí potřebovaly více než sto let, aby se zotavily z jejích následků, v části jižního Německa např. přežila pouze třetina obyvatel.