Přenáší se například kýcháním a vyvolává nepříjemné a mnohdy nebezpečné onemocnění, řeč je o pneumokokových infekcích. Pro děti a seniory představuje onemocnění zvýšené riziko. V loňském roce se nakazilo v republice bezmála 450 lidí, což je oproti předchozímu roku nárůst přibližně o čtvrtinu. O tom, jak se infekci bránit, jaké jsou její příznaky a pro koho je pneumokok nebezpečný, si Živé Chebsko povídalo s chebskou dětskou lékařkou Silvií Šubou.
Co je to pneumokok?
Streptococcus pneumoniae neboli pneumokok je kulovitá bakterie, která se běžně vyskytuje v ústní dutině, nosu a horních dýchacích cestách a u nejméně 10 % zdravých dospělých a pravděpodobně až u 60 % malých dětí tvoří součást běžné ústní flóry. Baktérie se přenáší kapénkovou infekcí, například kašlem nebo kýcháním a u některých jedinců může způsobit například zánět vedlejších nosních dutin, zápal plic, zánět mozkových blan nebo celkovou infekci organizmu- sepsi. U dětí je také nejčastějším původcem bakteriálního zánětu středouší.
Inkubační doba (tedy doba mezi nákazou a vznikem prvních příznaků) se odhaduje na 1 až 3 dny. Zdrojem infekce je buď nemocný člověk s pneumokokovou infekcí, nebo bacilonosič. Bacilonosič je člověk, který má tuto baktérii v nosohltanu, aniž by mu způsobila onemocnění a o svém nosičství nemusí ani vědět.
Pneumokoková onemocnění se vyskytují celosvětově. Podle údajů Státního zdravotního ústavu bylo v roce 2017 v České republice zjištěno 444 případů invazivního pneumokokového onemocnění, z toho 79 pacientů infekci podlehlo. Ve srovnání s rokem 2016 je to o 121 případů více. Nejpočetnější skupinou byli pacienti nad 65 let věku, ale nevyhýbal se ani dětem pod 5 let.
Co může pneumokok způsobit?
Onemocnění, které pneumokok vyvolává, je většinou následkem porušení obranyschopnosti organismu. Příkladem může být oslabení při virovém infektu, který poškozuje výstelku sliznic (epitel) a umožňuje pneumokokům invazi do tkání.
Jakmile se dostane pneumokok do tkání dýchacích cest a dále do plicních sklípků, nemá už daleko k proniknutí do krevního oběhu. Pokud se baktérie při pneumokokovém onemocnění dostanou do krve, pak mohou být zaneseny na mozkové pleny, srdeční chlopně nebo do kloubů.
Pneumokok se z nosohltanu může dostávat také do vedlejších dutin nosních nebo do středního ucha a způsobovat zde hnisavé záněty. Ze středního ucha se pneumokok může dostat na kost lebeční nebo na mozkové pleny.
Při průniku pneumokoků do krevního oběhu dochází k celkovým nákazám – sepse, které jsou velmi závažnými a život ohrožujícími stavy. Navíc mohou zanechávat celoživotní následky (např. porucha sluchu či hluchota), přičemž často mohou onemocnět i naprosto zdravé děti.
Pro koho je pneumokok nebezpečný?
K pneumokokovým onemocněním jsou nejnáchylnější malé děti do dvou let věku, senioři nad 65 let a lidé s oslabenou imunitou. Ve zvýšeném riziku pneumokokového onemocnění jsou také osoby s chronickým onemocněním (například chronická obstrukční plicní nemoc, chronické onemocnění ledvin nebo jater, chronické onemocnění srdce, diabetes). Rizikovými faktory jsou též alkoholismus a kouření.
Jak se pneumokok prokáže?
Výskyt pneumokoka lze dokázat ze stěru krku, při zánětu středouší z ucha, krve, mozkomíšního moku nebo i v moči. Vzorek pak následně v laboratoři převedou na speciální půdu, na které lze pneumokoka vypěstovat – dokázat.
Jak se léčí?
Pneumokokové infekce se léčí antibiotiky. Problémem je zvyšující se odolnost pneumokoků vůči antibiotikům, což znesnadňuje léčbu těchto infekcí. Někdy antibiotika na infekci nezabírají, nebo zabírají jenom omezeně.
Jak se před pneumokokem chránit?
Efektivní prevencí je očkování. Ročně očkování v ČR zabrání více než 150 tis. onemocněním a úmrtím. Toto očkování se řadí mezi nepovinné očkování. Spolu s povinným očkováním je zařazeno do očkovacího kalendáře u malých dětí. Kojencům a seniorům nad 65 let je očkování proti pneumokokům hrazeno z veřejného zdravotného pojištění.
Podle toho jaký bakterie obal má, rozlišujeme 90 podtypů – sérotypů, které se označují čísly a písmeny. Uvádí se, že jenom některé sérotypy vyvolávají pneumokoková onemocnění a že 13 nejběžnějších typů je odpovědných za 50-76% invazivních pneumokokových onemocnění.
U dětí do 5 let je možnost výběru ze dvou vakcín Synflorix a Prevenar 13. U starších dětí, dospělých a seniorů lze podat Prevenar 13. Schéma podání se řídí věkem jedince.
V těchto očkovacích látkách jsou obsažené sérotypy, které způsobují velkou většinu závažných pneumokokových onemocnění. Očkovací látka ale nechrání proti jiným mikroorganismům, které způsobují invazivní onemocnění, pneumonii nebo zánět středního ucha. Bohužel, i když je člověk naočkován, může stejně onemocnět pneumokokovým onemocněním.
Bezpečnost vakcín
Před uvedením jakéhokoliv léku včetně vakcín do používání probíhají rozsáhlé výzkumy a velmi pečlivě se zkoumá bezpečnost vakcíny. Při jakémkoliv podezření, že by vakcína nebyla bezpečná, nesmí být v žádném případě uvedena na trh. Proto není potřeba se aplikace vakcíny bát.
Nežádoucí účinky
Každý člověk je jiný a někteří mohou mít nežádoucí projevy po aplikaci vakcíny. Lékař by měl pacienta předem seznámit s riziky, které aplikace vakcíny má. Z bezpečnostního hlediska je nutné vydržet alespoň 30 minut po aplikaci vakcíny v čekárně ordinace, aby byla dostupná lékařská první pomoc v případě nutnosti.