Konec starého roku chtě nechtě řadu z nás přivádí k zamyšlení a zhodnocení toho, jak jsme ten uplynulý rok prožili… Čas je velmi prchlivou a cennou devízou… Každý strávený okamžik svého života doslova proměňujeme ve svou novou minulost a zároveň jím pokládáme základ své budoucnosti… Neustále tak skládáme pomyslnou mozaiku svého života, ve kterém každá nová drobná událost a rozhodnutí znovu interpretuje celý náš život… Střípek po střípku tak poodhalujeme to skryté a nevyřčené v nás… Naplňujeme svůj život smyslem, velmi často bohužel také nesmysly… I proto je možná nesmírně důležité se tu a tam zastavit a pozorně se podívat zpět… Zeptat se, kým vlastně jsem, kým se chci stát, jaké jsou mé sny, připomenout si, kým jsem kdysi chtěl být, pro koho jsem takový chtěl být a proč…
Foto: Christian Elsner
Žijeme v konzumním světě materiálního nadbytku, ve kterém je tak snadné pro mnoho nejrůznějších slastí zapomenout, že čas plyne, a že se žádný okamžik už nikdy nevrátí… Toto uvědomění si, kým jsem, kam směřuji a odkud pocházím, je vlastně zároveň i nárokem, aby náš život nebyl jen široký a obrazně bezbřehý, ale zároveň i hluboký, reálný, opravdový a zodpovědný v našich vztazích v každém svém okamžiku…
Žijeme v optimistické době, kdy se stále prodlužuje střední délka života… Je možná ale na čase se ptát, co s tím optimistickým výhledem dokáže každý z nás udělat… Délka totiž není tím jediným kritériem… Podstatné je ptát se, nakolik těmto kvantitativně „darovaným létům“ dokážeme dát mimo délky i hloubku a kontinuitu, abychom se v tom pocitu opojení z té délky nemuseli za ta svá léta stydět… Nehledě na to, kolik jich reálně skutečně prožijeme a kolik „nových“ životů můžeme reálně začít…
Ať je pro nás všechny tedy ten nový rok, spíše než růstem do „výšin“, především návratem a investicí do našich kořenů – rodin, přátel, příbuzných… Ať je ten nový rok návratem k našim ideálům, těm nejlepším snům, které dělají z tohoto světa lepší a upřímnější místo pro život bez ohledu na to, nakolik se ten náš život změní četností nových statků, kariérního postavení, či zažitých rozkoší…
Metoděj Vít Kout