Obyvatele Lubů, Skalné a Nového Kostela opět letos vyděsily otřesy půdy. Dnes tak lidé v regionu pocítili nejsilnější zemětřesný otřes o síle 3.5 magnituda, ohnisko záchvěvu leželo severně od města Luby. Ale stále na té samé zlomové linii, na které vznikla i předešlá zemětřesení. Jestli se budou otřesy opakovat, není zatím jasné. Jde o zatím nejsilnější otřes od roku 2014. 
„I když se otřesy objevily severně od města Luby, stále se jedná o jednu a tu samou zlomovou linii, na které vznikla zemětřesení i v předešlých letech,“ informovala seismoložka Jana Doubravová z Geofyzikálního ústavu Akademie věd v Praze. „Vzrůstající zemětřesnou aktivitu zde pozorujeme už od konce května letošního roku. Podle všech údajů, které máme k dispozici, by se mělo jednat o typický zemětřesný roj. Jestli se budou otřesy opakovat, anebo aktivita ustane, nelze stoprocentně určit,“ podotkla Jana Doubravová.
Už dříve odborníci určili, že s velkou pravděpodobností neznamená zemětřesení v západních Čechách, žádnou novou rodící se sopku.
„Podle mého se žádné magma v západních Čechách k povrchu nedere. Fluida (směs kapalin a plynů pod velkým tlakem) mohou pocházet až z pláště. Zemský plášť totiž obsahuje malé množství těkavých složek, kterých se v průběhu vývoje Země zbavuje ve prospěch atmosféry. V místech aktivní vulkanické činnosti je toto odplyňování snadnější, v západních Čechách to mají ony plyny složitější. Na jiných místech České republiky nejsou vhodné trhliny, kudy by plyny mohly unikat. Navíc silnější kůra drží plášť pod větším tlakem a nedovolí plynům se z plášťových mas odmísit,“ vysvětlil před časem vulkanolog Vladislav Rapprich z České geologické služby.
Už dříve odborníci určili, že s velkou pravděpodobností neznamená zemětřesení v západních Čechách, žádnou novou rodící se sopku.
„Podle mého se žádné magma v západních Čechách k povrchu nedere. Fluida (směs kapalin a plynů pod velkým tlakem) mohou pocházet až z pláště. Zemský plášť totiž obsahuje malé množství těkavých složek, kterých se v průběhu vývoje Země zbavuje ve prospěch atmosféry. V místech aktivní vulkanické činnosti je toto odplyňování snadnější, v západních Čechách to mají ony plyny složitější. Na jiných místech České republiky nejsou vhodné trhliny, kudy by plyny mohly unikat. Navíc silnější kůra drží plášť pod větším tlakem a nedovolí plynům se z plášťových mas odmísit,“ vysvětlil před časem vulkanolog Vladislav Rapprich z České geologické služby.
VID