Kojení je nejpřirozenější výživou kojence a přináší matce i dítěti mnoho výhod

Přirozená výživa novorozence a kojence je kojení. Je to také čas, který maminka a miminko tráví v těsném kontaktu. Je to doba, kterou mají jen pro sebe. K tomu, aby už od začátku bylo pro matku i její dítě kojení také chvílí pohody, je zapotřebí vhodně podpořit přirozené mechanismy kojení už od samotného okamžiku porodu.OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Výživa dítěte z matčina prsu je přirozený a bezpečný způsob výživy novorozence a kojence v prvních měsících života. Kojení přináší matce i dítěti mnoho výhod. Dítě dostává mateřské mléko, které je přizpůsobeno potřebám rychlého růstu a odpovídá při tom schopnostem trávení u kojence. Mléko získané sáním z prsu má správnou teplotu, je čisté, bez bakteriální příměsi a zaručuje dítěti i v horších hygienických poměrech bezpečnou výživu. Kojené děti jsou méně náchylné k infekcím horních dýchacích cest a zejména trávících cest. Složení mateřského mléka napomáhá vytvořit a udržet ve střevní trubici fyziologickou střevní flóru a brání vyšší aciditou stolice pomnožení některých patogenních bakterií. Kojení také napomáhá též zavinování dělohy matky po porodu. Kojením se vytváří také těsné vztahy mezi matkou a dítětem.

Péče o rozeběhnutí kojení

Již v těhotenství by měla být nastávající maminka poučena o významu kojení a musí získat důvěru, že její laktace bude úspěšná a že při potížích, které ji mohly potkat, může spoléhat na účinnou pomoc ošetřující sestry i lékaře.

Je nezbytné, aby žena již koncem těhotenství věděla, že všechny děti nepijí stejně, že první dny vypijí mléka jen málo a dále, že váhový úbytek je jev normální, který postihuje většinu novorozenců.

Vzhledem k labilnímu psychickému stavu matky po porodu je obtížnější vysvětlovat tyto skutečnosti teprve po porodu. Matka, kterou jsme dostatečně nepoučili před porodem, srovnává svá – někdy menší- množství mléka s množstvím mléka „úspěšnějších“ matek. Její důvěra v dobrou laktaci je potom otřesena i malými obtížemi.

Množství mléka, které dítě vysaje v prvních třech dnech po porodu, bývá malé. Přikládání v tyto dny má význam jako stimulace sáním, což je důležité pro další průběh laktace. V této době se matka zdokonalí v technice kojení a dítě se naučí sát. Pro začátek může matka kojit z obou prsů. V dalším období stačí, aby matka kojila střídavě vždy jen z jednoho prsu. Je nutno podotknout, že konečná doba kojení je značně závislá i na chování dítěte u prsu. Někteří novorozenci pijí velmi rychle a dychtivě a získávají dostatečné množství mléka již za několik minut, jiní pijí pomalu s přestávkami, takže doba nutná k nakojení je pak delší.

Překážky kojení u matky

Dosti častou obtíží při kojení jsou ploché nebo vpáčené bradavky. Tuto závadu se snažíme napravit již v těhotenství za pomocí formovačů.

Nejčastější překážkou kojení jsou trhlinky bradavek / ragády, fisury/, které vznikají na hrotu nebo na basi bradavky na podkladě oděrek. Vyvinou se zejména tehdy, saje-li dítěte bradavky naprázdno, například při prudkém nalití prsů, u plochých bradavek. Na vině je však také špatná technika kojení. Vznikají pak i na bradavkách dobře utvářených, není- li dítěti vkládán do úst dvorec, ale pouze bradavka. Stačí, aby dítě sálo bradavku několik minut na prázdno, a již dojde k jejímu poškození. Ragády jsou někdy tak malé, že je můžeme zjistit pouze lupou. Hlavním příznakem je bolestivost, zejména na začátku kojení. Dítě vysaje někdy z ragády krev, která může být vyzvracena, nebo se objevit ve stolici. Při léčení ragád je nejdůležitější přerušit kojení z porušené bradavky na 1-2 dny a vyprazdňovat prs odstříkáním. Důležitá je prevence ragád. Ragády jsou častější u prvorodiček. Proto je třeba naučit nezkušené matky, které kojí po prvé, správné technice kojení, pečovat při prudkém nalití o prsy, a otužovat bradavky. Pocit bolesti, který má matka při sání dítěte na bradavce s trhlinkou, působí na laktaci velmi nepříznivě. Vedle toho mohou být trhlinky vstupní branou infekce a mohou vézt k zánětu prsu / mastitis/.

Léčba trhlinek: Hojení urychlí potření bradavky mateřským mlékem a přístup vzduchu k prsu.

Bolestivé nalití prsou – než se tvorba mléka stabilizuje, setkává se s tímto problémem většina žen. Je třeba mezi kojeními prsa chladit obklady (mokrý ručník, tvarohový obklad apod.) Před kojením je ovšem nutno prsy opět umýt a prohřát.

Ucpaný mlékovod – je citlivé nebo bolestivé místo či zatvrdnutí (hrbolek, boulička) na prsu. Příčinou je blokáda jednoho z vývodů buněčnou drtí a zaschlým mlékem. Za ucpaným mlékovodem se zvyšuje tlak, který působí na okolní tkáně. Jemně masírujte, přikládejte obklady.

Mastitida – je zánět mléčné žlázy. Projevuje se bolestí, zarudnutím v postižené části prsa a zvýšenou teplotou. Pokud teplota nepřejde během 48 hodin, je nutné vyhledat lékaře. Léčí se antibiotiky. Doporučuje se léky užít hned po nakojení dítěte, aby se do mléka dostala v co nejmenší koncentraci. Kojení není nutno přerušit.

Překážky kojení u dítěte

Častou překážkou je chybění sacího reflexu u novorozenců malých, nezralých, traumatizovaných a u novorozenců v těžkém stavu. Dítě s vrozenou vadou rtu či patra nemůže při sání uzavřít ústní dutinu. Je-li však rozštěp rtu a patra méně rozsáhlý, lze někdy naučit sát z prsu nebo lahvičky i dítě s touto vadou. Také silně ustupující bradička, způsobena nedostatečně vyvinutou a dozadu posunutou dolní čelistí, znemožňuje správné uchopení prsu. Působí-li zuby, s nimiž se občas dítě narodí, při sání bolest a poškozují-li bradavku, je třeba je vytáhnout. Také při rýmě novorozenec špatně pije a pouští prs. Vlhkým lůžkem a vytíráním nosíku kapičkami vhodnými pro novorozence zmírníme před kojením zduření nosní sliznice a usnadníme pití.

Vzácnou překážkou kojení je vrozená oboustranná neprůchodnost nosních choan.

Kojení přechodně přerušujeme, je-li dítě sáním z prsu při některých chorobách velmi vyčerpáno.

Hygiena kojící matky

Aby matka udržela svá prsa v dobrém stavu, musí o ně pečovat. Udržovat je v suchu, do podprsenky lze vkládat jednorázové vložky, které je nutné část měnit /po každém kojení/. Matka musí dodržovat úzkostlivě všechna základní pravidla osobní čistoty. Prs i bradavka se denně omývají podobně jako v těhotenství. Před každým kojením si matka omyje prsa, a protože je dobré prsy před kojením i prohřát, je nejvýhodnější je omývat teplou vodou ve sprše. Nedoporučuje se používat mýdla, jejich vůně by mohla miminkům vadit. Po kojení je dobré bradavky osušit a ponechat prsy chvíli odkryty, aby bradavka oschla. Jako prevenci ragád lze vymáčknout kapku mléka, rozetřít je po bradavce a nechat zaschnout.

Kontraindikace kojení

Kojení se zakazuje jen tehdy, může-li ohrozit matku nebo dítě. Organizmus matky je při laktaci zatížen stoupajícími metabolickými nároky. Důvodem pro odstavení jsou proto především taková onemocnění, při nichž může kojení zhoršit stav matky a vystavit dítě nebezpečí infekce. U matek trpících chronickým onemocněním postupujeme individuálně podle závažnosti nemoci.

Podle doporučení WHO je doporučeno výlučné kojení do 6 měsíců věku dítěte. Potom se postupně doporučuje zavádět první nemléčnou stravu a v kojení dál pokračovat.

MUDr. Silvia Šuba