Před půl stoletím přijely do Československa první ruské sergeje

Před 50 lety převzaly bývalé Československé státní dráhy (ČSD) první ruské dieselové lokomotivy označené přezdívkou sergej. První lokomotiva byla převzata 18. března 1966 ve Zvolenu. V dalších letech bylo do bývalého Československa dodáno celkem 601 těchto mohutných strojů, z toho 599 jich používaly ČSD. nostalgie 1

Přestože sergeje, řada T 679.1 nebo T 679.5 a později 781, nebyly v minulosti příliš populární, v posledních dvou desetiletích se staly ikonickými stroji.

Jejich malá popularita měla hned několik důvodů: Po roce 1968 se staly symbolem sovětské okupace a vlivu Sovětského svazu u nás. S tím jsou spojené také legendy o tom, že naše lokomotivka ČKD nesměla vyrábět výkonné motorové lokomotivy, které byly dovezeny právě ze Sovětského svazu. Dalším důvodem byl značný vliv sergejů na plošné a rychlé rušení parní trakce a jejich ohromné rozšíření doslova na všechny tratě od Chebu po Černou na Tisou. V jízdním řádu 1969/70 stály krátce dokonce v čele legendárního Západního expresu místo slavných parních rychlíkových lokomotiv albatros. A v neposlední řadě to byla i jejich hlučnost, především u prvních strojů ze 60. let, které byly za rozjezdu slyšet i na vzdálenost několika kilometrů.

Lokomotiva s mnoha NEJ

Sergeje měly ale také mnohá NEJ a řadu rekordů. Byly našimi nejsilnějšími motorovými lokomotivami v běžném provozu. Jejich výkon dosahoval až 1 470 kW a vyvinuly tažnou sílu až 260 kN. I přesto některé velmi těžké nákladní vlaky, například s uhlím, dopravovali ve dvojicích. Tak je bylo možné vidět například na severu a západě Čech nebo na trati z Veselí nad Moravou do Brna.

Byly to také naše nejtěžší sériově dodávané motorové stroje s celkovou hmotností 116 tun, což bylo 19,3 tuny na každou z 6 náprav. Ty byly umístěny ve dvou třínápravových podvozcích. Kombinace velmi těžké lokomotivy a třínápravových podvozků způsobovala hlavně na tratích s malými poloměry oblouků značné opotřebení kolejnic. Aby se tento negativní vliv alespoň omezil, měly na mnoha místech povolenou podstatně nižší rychlost než čtyřnápravové lokomotivy.

Jedná se také o NEJpočetnější lokomotivní řadu u nás. Do Československa jich bylo dodáno 601 kusů, z toho 599 jich používaly ČSD. Více bylo vyrobeno jen malých motorových vozů řady 810 (dříve M 152.0), kterých jezdilo na našich tratích téměř 700. Druhá nejpočetnější řada v historii našich železnic, parní nákladní lokomotiva řady 556.0 přezdívaná Štokr, byla dodána „jen“ v 510 kusech.

Dlouho nejdůležitější lokomotivy, pak přišel rychlý konec

Před rokem 1989 zajišťovaly sergeje značnou část nákladní dopravy na území Československa. Například v roce 1979 byla stanovena provozní potřeba těchto strojů na 455 kusů. V letech 1980 a 1981 dosahovaly rekordních výkonů okolo 30 miliard hrtkm a podílely se na 65 % všech výkonů nákladní doprav v motorové trakci. Na všech výkonech nákladní dopravy v tehdejším Československu se podílely z jedné čtvrtiny.

Ještě v roce 1988 byla provozní potřeba 301 sergejů, aby po revoluci v roce 1989 došlo k prudkému poklesu jejich potřeby. V roce 1992 jich používaly ČSD v celém Československu už jen 76, po rozdělení federace jich bylo v Čechách potřeba už jen 40 a od roku 1998 se pravidelně používal jediný. Posledním plánovaným výkonem byla dne 30. listopadu 2002 přeprava uhlí z Nového Sedla do bavorské elektrárny Arzberg nedaleko česko-německé hranice.

V Čechách je dnes možné potkat legendární sergeje už jen v muzeu, například v muzeu Českých drah v Lužné u Rakovníka, nebo při nostalgických jízdách. Koho by zajímala podrobněji historie těchto legendárních dieselových obrů na našich kolejí, tomu lze doporučit knihu s příznačným pojmenováním „Sergeje“ od autorů J.Bittnera, R. Frimla a P. Korbela vydanou v roce 2007 v nakladatelství Gradis Bohemia.

Sergej, Gagarin, buben z tajgy

Sovětská lokomotivka v Luhansku (od roku 1970 Vorošilograd) na dnešní Ukrajině tyto lokomotivy původně vyvinula v první polovině 60. let pro maďarské železnice MÁV, kam jich bylo dodáno 276 kusů. Brzy o ně ale projevily zájem i železnice dalších socialistických zemí, kde dostaly i své specifické přezdívky. Například do Polska bylo vyvezeno přes 1100 lokomotiv, které dostaly přezdívku podle prvního sovětského kosmonauta Gagarin. Řada lokomotiv tam byla během posledních dvou desetiletí modernizována a zůstává v provozu. V Německé demokratické republice jich jezdilo více než 370 a dostaly zřejmě pro svůj hlučný chod přezdívku Taigatrommel – buben z tajgy. Stroje putovaly také na Kubu, do Mongolska, Korejské lidově demokratické republiky a stovky jich jezdily i na sovětských železnicích. Byly vyráběny také jako dvoudílné, ve speciální úpravě pro dopravu taktických raketových komplexů nebo jako stroje pro dopravu vesmírných raket na odpalovací dráhu na kosmodromu Bajkonur. Celkem tak v letech 1964 až 2002 vyrobila lokomotivka v Luhansku (Vorošilogradu) od tohoto typu přes 7 000 lokomotiv a jejich sekcí.