Motiv ze svatby českého krále Václava II. s Gutou Habsburskou vévodí novému vitrážovému oknu v chebském kostele Zvěstování Panny Marie. Jaký k tomu byl důvod? Svatba se uskutečnila v roce 1285 právě v tomto kostele.
Nové vitrážové okno vyšlo na víc jak milion korun a v současné době se ještě pracuje na ostění.
„Na nákladnou opravu, která vyšla na víc jak milion korun, městu přispěly Rotary Club Cheb a Fichtelgebirge. Dar ve výši 170 tisíc korun na její pořízení poskytly Chebu u příležitosti 950 let od první písemné zmínky o Chebu,“ sdělil chebský starosta Petr Navrátil.
Autorem návrhu je bývalý archeolog chebského muzea Pavel Šebesta.
Františkánský konvent s kostelem Zvěstování Panny Marie je jednou z nejvýznamnějších památek města. Ovšem přesné datum příchodu minoritů, bratrů řádu sv. Františka z Assisi, do Chebu není známo,“ uvedl Tomáš Dostál, kastelán chebského hradu. „Klášter však musel být založen před rokem 1247, neboť právě k tomuto roku je připomínán první kvardián chebské minoritské komunity, jímž byl bratr Eberhard.“
O devět let později pobýval v již postaveném klášteře řezenský biskup Albrecht. Ačkoliv jsou známi alespoň zakladatelé kláštera, Honigar Schmidl ze Seebergu a Hecht z Podhradu, o podobě původní románské stavby konventu a kostela mnoho nevíme, protože při velkém požáru města na jaře roku 1270 byl klášterní komplex zcela zničen. Starší gotická sakristie nacházející se dnes mezi presbytářem a křížovou chodbou sloužila v době obnovy kostela v letech 1270 – 1285 jakožto provizorní kaple.
Patnáct let po zničení prvních budov byl v lednu 1285 řezenským biskupem Heinrichem za účasti římského krále Rudolfa I. Habsburského a mnoha vysokých církevních a šlechtických hodnostářů, kteří se v Chebu sešli na sněmu, vysvěcen ve jménu Zvěstování Panny Marie nový kostel. Čtyři dny po tomto slavnostním aktu, tedy 30. ledna 1285, zde byli oddáni český král Václav II. a Rudolfova dcera Guta.
Nový trojlodní svatostánek s poměrně hlubokým presbytářem se ve své původní slohově jednotné gotické podobě, nepočítaje několik menších pozdějších stavebních zásahů, dochoval do dnešní doby. Chebský minoritský kostel je po Teplé a Jihlavě dokonce jeden z vůbec prvních halových kostelů v Čechách. Charakteristickým rysem stavby je vedle vysoké, strmé střechy rovněž štíhlá kamenná věž čtvercové základny, která nad druhým patrem přechází v osmihran rozdělený do dalších dvou podlaží. Věž, jež je zasazena mezi loď a jižní stěnu presbytáře, byla dokončena kolem roku 1330.
Zajímavostí kostela je dvoupatrová kaple u severní stěny lodě. Tři vysoká okna v západním čele kaple, rozdělena až později vloženou klenbou podlaží, potvrzují, že byla postavena současně s halou kostela. Kaple sloužila jako oratoř řádu klarisek, které se usadily v těsném sousedství františkánského kláštera a tuto kapli využívaly až do stavby vlastního kostela v 2. polovině 15. století. V Chebu tak koncem 13. století nalézáme ojedinělý typ ženského a mužského dvojkláštera.
Klášterní budovy s dobře dochovanou pozdně gotickou křížovou chodbou jsou připojeny k severozápadní části kostela. Minoritský ambit zaklenutý žebrovými křížovými klenbami, uzavírá rajský dvůr. Částečně dochované fresky v klenbách s rostlinnými ornamenty a medailony se symboly evangelistů pocházejí z 15. století. Podle pověsti se za časného rána v ambitu zjevuje pět členů konventu, kteří zde v roce 1270 zahynuli při požáru.
Podobně jako chebské klarisky i minorité byli bulou papeže Pavla II. z prosince 1464 reformováni. Hned následujícího roku se tak konventu ujala přísnější větev řádu, a sice františkáni. V průběhu 16. století prodělal klášter, vlivem šířící se reformace, těžkou krizi. Mezi lety 1592 – 1593 zůstal opuštěn a teprve roku 1603 se z příkazu františkánského řádového generála opětovně osazoval.
Trakt přiléhající k východnímu křídlu křížové chodby prošel v první třetině 17. století pozdně renesanční přestavbou. Až v době baroka byly realizovány výraznější stavební úpravy klášterního komplexu i kostela, nad křížovou chodbou v tomto období vzniká nová, místy dvoupatrová, nástavba. Původní přístup ke kostelu z dnešní Hradební ulice přes klášterní zahradu byl roku 1707 zrušen a zazděním hlavního vchodu v západní části se tak kostel stal přístupný z původně uzavřeného Františkánského náměstí. Roku 1733 v klášteře bydlelo 55 konventuálů. Chebské řádové společenství tak patřilo k největším v českých zemích.
V průběhu 19. století došlo k téměř úplné obměně vnitřního zařízení kostela. Například koncem 20. let byly na upravenou západní emporu instalovány varhany z roku 1754. Taktéž původní hlavní barokní oltář z roku 1676, práce řezbáře Sebastiana Kaisera a malíře Davida Angermanna, byl přemístěn k severní stěně lodi a nahrazen oltářem novogotickým.