Zpěvák Nicolas Náprstek říká: Nová píseň je mou zpovědí

 

 

Na jakém projektu nyní pracuješ a na co se mohou tvoji fanoušci těšit? O čem je nová píseň?

Nyní postupně pracuji na třetím albu, avšak na to je ještě opravdu čas. Soustředím se teď hlavně na nový singl s názvem Change. Tato píseň je takovou mojí zpovědí, kde otevřeně zpívám o tom, jak jsem si chtěl vzít život, ale neudělal jsem to. Je to pro mne zatím ta nejdůležitější píseň v mé dosavadní hudební kariéře a určuje zároveň nový směr kterým se chci ve své tvorbě ubírat. Tím zmiňovaným směrem myslím úplnou otevřenost sebe sama ve svých textech. Posluchači se tak mohou těšit na novou píseň, do které jsem dal vše co jsem jako interpret mohl. 

Ano, je to tak. Stojím před zrcadlem a připravuji se na párty. (Smích) Ne, to si dělám legraci. Video je jednoduché a výstižné. Aspoň tak jsem ho chtěl mít. Video je o tom, že přemýšlím sám nad sebou v zrcadle a přemýšlím o svém životě během toho, co se pomalu zvedám ze dna, to symbolizuje košile, kterou si beru na sebe a zkrášluji se v zrcadle. Jakoby jsem se připravil na nový začátek s mým novým já. Abych byl upřímný, tak původně jsem napsal příběh, který měl provázet celý klip. Nakonec jsem po dlouhém uvažování od této myšlenky ale upustil a řekl si, že klip k této písni by měl být spíše právě jednoduchý. Zrcadlo se mi zdálo jako ideální, jelikož když do něj koukáte, tak vidíte sebe sama a přemýšlíte nad sebou. 

Nová píseň je pro mne, jak jsem se již zmínil, opravdu klíčová. Hlavně je důležitá pro udávání směru mého třetího alba, na kterém si bokem v klidu pracuji. Píseň totiž otevírá jedno z mnoha důležitých témat, která na albu budou. Píseň je o tom, že jsem v jedné etapě života chtěl ukončit svůj život. Jsem přesvědčený o tom, že je důležité o těchto věcech mluvit, a tak jsem sebral odvahu a napsal tuto píseň. Ať už jde o problémy ve vztazích, financích nebo jinde, vždy je důležité o problémech mluvit. To, že je tu někdo, kdo Vám naslouchá a chápe Vás nebo pomůže, to může zachránit člověku život.  Tímto bych chtěl poděkovat všem, kdo vždy stáli při mně a pomáhali mi. Zvláště pak díky mami, díky brácho. 

Inspirace je všude kolem mě. Co se týká textů, tak to vždy píšu na základě vlastních zkušeností. Jsou to příběhy, které jsem si prožil. Každou píseň jsem psal za sebe a vypsal svoje pocity. A tak to bude i nadále. Proto si vše dělám sám, jelikož jak v hudbě, tak textech musím být já. K tvorbě hudby mě leckdy inspiruje zvuk, který slyším někde venku. Když jsem začal dělat hudbu před 6 lety,      tak jsem si dal jasný cíl. Motivovat lidi. Zatím se to daří, poměrně často mi na sociálních sítích píší lidé, že jsem je nějak ovlivnil. Proto to dělám. Mně nejde opravdu o nic jiného, než rozdávat nějakou tu motivaci tím co dělám. Nedávno jsem o tom promluvil i na českém Rozhlase v Plzni. Ještě bych dodal, že si uvědomuji, jak je důležité někoho motivovat. Mě takto motivoval britský zpěvák John Newman, který mi doslova změnil život. O pár let později jsem se s nim párkrát setkal a dokonce i zazpíval v jeho písni Stand by Me, která byla vydána během první vlny koronaviru pro všechny pracovníky první linie. Vše je tedy možné, když se člověk nebojí, nenechá se zašlapat do země a jde si stále za svým. No a jelikož je dost lidí, kteří vám rádi připomenou, že nestojíte za nic, tak já chci být ten, kdo říká přesný opak. Komukoliv. Každý je totiž něčím jedinečný. 

V jakém žánru vlastně písně zpíváš a proč sis zrovna tento žánr vybral?

Já bych se nerad zařadil k nějakému jednomu žánru. Jelikož jsem působil v rockové kapele, tak určité prvky používám i v některých svých písních. Určitě bych ale řekl, že jsem spíše popový zpěvák. Na pop music jsem vyrůstal. Hodně jsem poslouchal soulovou hudbu. To pochopitelně člověka ovlivní.  Každopádně jak říkám, dělám co mě baví a tvořím tak, jak to cítím. Nepřemýšlím nad tím, co mohu vytvořit za žánr nebo ne. Vždy udělám to, o čem jsem přesvědčený, že jde ke mně a sedí mi to. Velmi pečlivě si vybírám věci, pod které se podepíšu.

Své skladby zpíváš v angličtině, a říkáš, že tak daleko více můžeš vyjádřit své pocity, emoce. Na druhé straně se setkávám s tím, že mnoho věcí v angličtině nejde vyjádřit tak lehce jako v češtině, souhlasíš s takovým tvrzením?

Ano, toto opravdu říkám vždy, když se mne na tuto otázku někde ptají. Také si za tím stojím. Angličtina mi jako zpěvákovi dovolí dělat s hlasem různé zajímavé věci, které bych si v češtině asi nemohl dovolit. Neznělo by to tak, jako právě v angličtině. Zazpívám-li stejnou píseň v angličtině i češtině, jednoznačně by byla hezčí ta v angličtině. Barva hlasu je zajímavější, navíc jsem zvyklý tvořit v angličtině již několik let. Prakticky od začátku, kdy jsem s tvorbou hudby začal. Třeba bych ve tvorbě českého textu ani nebyl tak dobrý. Nevím. Zatím jsem to nezkoušel. Angličtina je úžasný zvučný jazyk, naplňuje mě tvořit právě v tomto jazyce. Určitě bych ale souhlasil s Vaším názorem. Čeština je totiž bohatší jazyk co se týká slovní zásoby, nicméně já opravdu nemám při psaní textů v angličtině problém. I o tom to psaní určitě je, že si člověk musí poradit co jak napsat. Přemýšlím nad vším a několikrát se proto ke svým textům vracím. Všechno je to dlouhý proces.

Hlavní výhodou bych viděl zrovna to, že je můj hlas zajímavý, má svou charakteristiku, a tak mne posluchač rozpozná jednoduše. Doba je taková, že je leckdy těžké poznat kdo co zpívá. Interpretů je mnoho. Většina dělá i podobnou hudbu, a tak je těžké rozeznat kdo je kdo. Můj hlas má jinou barvu a angličtina tomu jistě napomáhá, aby byl hlas charakterističtější a tím, že i celkově tvořím zahraniční tvorbu, tak je jednoduché mne poznat. Jako další výhodu vnímám i fakt, že je angličtina světový jazyk, a tak mým skladbám může rozumět kdekdo.  

Deska už je téměř hotová, co se týká demo verzí hudby a textů. Ještě tedy zbývá pokračovat na detailní produkci s dalšími umělci. Bude to ještě velmi dlouhý proces. Moje vize je vytvořit dílo, na které budu hrdý a aby bylo zase jiné, než ta předchozí dvě alba. A tak pracuji pomalu, avšak jak nejlépe mohu. Dnes se alba moc “nenosí” a spíše vidím interprety vydávat singly. Já nyní budu vydávat singly a pak teprve album. Doposud jsem to dělal obráceně. Jinak album nevím kdy vyjde, ale budu průběžně vydávat zmíněné singly. Jedno však mohu sdělit jistě, a to že třetí album nevyjde v roce 2021. Jestli nadcházející rok ano, to zatím nevím. Nechci na nic spěchat. 

Koronavirus mě připravil o hodně, ale já jsem člověk, který se poměrně rychle staví na nohy. Koronavirus tedy beru jako výzvu. Najednou jsem o dost věcí přišel, ale naopak jsem začal dělat věci nové. Přišel jsem o materiální věci, ale získal jsem mnohem důležitější věci pro spokojený život, který opravdu není třeba o nejnovějším telefonu roku. Opatření jsou jaká jsou a je zapotřebí je akceptovat. Určitě všichni víme, že jejich zavádění bylo chaotické a těch několik posledních měsíců byly a jsou strašně těžké pro nás všechny, hlavně na psychickou stránku člověka. Je to boj a já bych poprosil, aby z toho boje nikdo neutekl, ono bude určitě brzy lépe. Co se týká otázky ohledně kompenzací, tak já popravdě nevím, jak to je. Zaslechl jsem, že nějaká podpora by měla být, ale upřímně to detailně nevím.  Z guláše informací už jsem přestal zkoumat co se děje, takže ani v tomto nemám přehled. Starám se o sebe sám a nyní nijak nestrádám. Já toto období koronaviru zvládám relativně dobře, našel jsem si jinou cestu, když nemohu mít koncerty. Každopádně držím palce kolegům, kteří to teď mají také těžké. A nemyslím jen zpěváky, ale myslím všechny umělce. Držte se.

No, já si myslím že to co se děje teď už by stačilo a zároveň doufám že už se nic špatného v oblasti kultury dít nebude, a to nejen u nás v ČR, ale i v zahraničí. Kultura není jen o zpěvákovi a o herci, ale je to i o spoustě dalších a dalších lidí, kteří jsou po našem boku, bez nichž bychom my umělci nemohli existovat. Tím pádem nemá práci více lidí, než jen ten jeden umělec, který vystupuje. Doufám, že už brzy budeme všichni umělci zase moci dělat to, pro co žijeme, a to je bavit lidi. Mně to moc chybí. Věřím v lepší časy a tudíž i to, že až zmizí téma koronaviru, tak zmizí i problémy v oblasti kultury, rovnou samozřejmě i problémy mimo kulturu. 

Ty rozdíly jsou veliké. Praha je multikulturní a já vždy říkám, že to je tak trochu  “jiný svět”. Tím mám na mysli to, že se tu člověk cítí více svůj. Cítím zde větší respekt vůči odlišným lidem, ať jde o módu, nebo třeba i menšiny. Na Praze miluji celkově to prostředí, také svoje přátele, ale i to že mohu tvořit hudbu a plnit si své sny. Je to můj domov. Cheb mám rád, jelikož jsem se tam narodil a mám na Chebsku rodinu. Na Cheb ale vzpomínám i díky svým hudebním začátkům. Na svém snu stát se zpěvákem jsem tehdy začal pracovat právě tam. Praha mi změnila život strašně moc. A to nejen ten hudební život, ale i osobní. Jsem velmi spokojený. Člověk by měl být tam, kde se cítí svůj a šťastný. A to já v Praze určitě jsem. 

Ano, na Chebsko se vracím. Už ale jen kvůli rodině. Moc času v místech kde jsem vyrůstal netrávím. Když už jsem ve svém rodném karlovarském kraji, tak jezdím s mamkou do Německa. Abych byl upřímný, tak jsem v Německu trávil téměř více času ve svých volných chvílích, než v Čechách. Dalo by se říci, že jsem tam nacházel větší klid a cítil jsem se tam jako v jiném světě, utíkal jsem tam před problémy. S dětstvím mám takto spojené třeba lázně Bad Elster, kam jsem chodíval pěšky třeba na statek pro mléko nebo na horkou čokoládu do místní kavárny. Vždy jsem to miloval a moc rád na to vzpomínám. 

Letošní Vánoce byly trochu zvláštní. Byl jsem zvyklý projít si vánoční trhy v Praze a v Německu. Letos jsem měl v plánu opět navštívit mou milovanou Anglii. Vánoce jsem každopádně slavil se svými nejbližšími. Mám moc rád vánoční výzdoby a naopak nemám rád, když vidím ten shon některých lidí kolem mě. Já Vánoce prožil v klidu a pohodě.