Svíce ze včelího vosku vyráběli lidé již v pravěku – za pomoci dřívka namočeného do vosku. Vzhledem k náročnosti jeho získávání byl však včelí vosk pro mnohé nedostupný, a ke svícení v domácnostech se tak nejčastěji používalo svící vyráběných ze skopového či hovězího loje. Ty však rychle hořely a výrazně páchly.
Dlouhou dobu tak odborníci hledali vhodnou náhradu za oba materiály, jež by byla kvalitní a cenově dostupná zároveň. V první polovině 19. století tak byly vyráběny stearinové či margarinové svíčky, které se svými vlastnostmi sice blížily voskovicím, avšak byly stále příliš drahé. Jako přelomový se nakonec ukázal až vynález parafínu, o nějž se roku 1830 zasloužil stuttgartský rodák Karl von Reichenbach, který tehdy působil v blanenských železárnách knížete Salm-Reifferscheidta. Právě parafín, vyráběný již od 2. poloviny 19. století z ropných frakcí, umožnil výrobu kvalitních a cenově dostupných svící.
Zdroj: MMFL