Jaroslava Kopeckého si většina lidí automaticky spojí s Jiřím Winterem, který je znám spíše pod pseudonymem Neprakta, jehož dílo zkompletoval. Také často zajíždí do Karlovarského kraje nejen odpočívat, ale pravidelně se zúčastňuje jako člen poroty na Mezinárodním festivalu kresleného humoru ve Františkových Lázní. Nejinak tomu bude také letos v termínu 10. až 11. července, kdy se jeden z nejveselejších festivalů u nás uskuteční.
Živé Chebsko si s Jaroslavem Kopeckým povídalo například o tom, jaký humor je mu blízký nebo třeba, která místa v regionu má rád.
Foto: Archiv J. Kopeckého
Jaký druh humoru máte nejraději?
Neodpovím nijak originálně. Mám rád dobrý humor, který je inteligentní, neubližující a který kromě vyvozeného úsměvu či smíchu vede i k zamyšlení.
Z kresleného mám rád díla autorů Dikobrazu a Mladého světa. Namátkou: Renčína, Jiránka, Borna s Jelínkem, Bartáka, Vyčítala, Slívu… Od svých 14 let jsem ale „postižen“ tvorbou Jiřího Wintera Neprakty. Jako náruživý sběratel jsem možná až nekritický, ale jeho kresby a humor, i když pocházel většinou z pera jeho námětářů, měly na mě vliv téměř formující. Takže svůj životní optimismus přičítám především jeho humoru a pohledu na život a svět.
Jsem z generace, který dospívala v 60. letech, i z mého pohledu zlatých. Ze slovního, hraného humoru, mě upoutal a následně formoval humor Jiřího Suchého a Miroslava Horníčka. Ač jsem jejich dílo poznal zevrubně, stále mě na něm leccos překvapí, zaujme a mile pobaví.
Politický humor jsem v období Dikobrazu neměl, stejně jako řada vrstevníků, rád. Spíš mě odpuzoval jak po stránce námětu, tak kresby. Mírné zlepšení řečeného humoru se po letech 1968 a 1969 zase zhouplo do obludných propastí a teprve po změně režimu se začal objevovat kreslený humor, který se mi (z výše uvedených důvodů) začal líbit. Byly to především kresby Renčína a Jiránka. Byly aktuální a vtipné a dodnes takovými zůstávají, i když autoři nežijí a nemohou tedy sledovat náš politický vývoj.
Jezdíte do Karlovarského kraje často? Které místo tady máte nejraději?
Ano, dá se říct, že do Karlovarského kraje jezdím, nebo jsem jezdil často. Dovolené jsem s rodinou rád trávil na podnikové chatě v Novém Městě nad Jáchymovem a poznával blízké či vzdálené okolí, často jsem jezdil služebně do Karlových Varů, několikrát jsem byl v Mariánských Lázních, také jsem párkrát navštívil Cheb. V souvislosti s festivalem kresleného humoru se moc rád každoročně vracím do Františkových Lázní, které jsou v současnosti mým opravdu oblíbeným místem.
Jaký je váš nejoblíbenější kreslíř?
Už jsem se předešle zmínil o své oblíbeném karikaturistovi, jehož tvorbu sbírám, s několika pražskými nakladatelstvími spolupracuji na knížkách s Nepraktovými kresbami a ve spolupráci s Jiřím Winterem jsem sepsal jeho knižní životopisné vzpomínání. Už několik let připravuji Nepraktovu obsáhlou monografii. Ze současných tvůrců kresleného humoru mám v největší oblibě kresby Bernarda, Nováka, Simona, Pirka, Mikoláška a mnoha dalších. Už sice nemají možnost společně publikovat v časopise, v němž by si mohli své výtvory porovnávat, ale rodí se řada jiných kanálů pro prezentaci kresleného humoru. A to je moc dobře.
Co vás v poslední době nejvíce rozesmálo?
V poslední době, tedy té koronavirové, mě velmi baví lidová vtipnost, to jak se s neveselými skutečnostmi dovede český lid vesele popasovat. Vzhledem k tomu, že s úsměvem jde všechno líp, nemáme se čeho bát. Tohle zvládneme.
Co říkáte na dnes velmi oblíbený stand up?
Mé jazykové znalosti, resp. neznalosti, mi nedovolují posoudit, zda je náš stand-up lepší než americký, ale protože ten český sleduji dlouhou dobu (především v TV), je vidět vývoj tohoto žánru. Od napodobování cizích vzorů k svébytnému českému humoru, který si za ta léta evoluce našel rozsáhlou oblast publika. Současný stand-up se mi líbí a obdivuji vtip, pohotovost a výkon jeho českých protagonistů.
Kde se s vámi mohou čtenáři v nejbližší době setkat?
Protože nejsem na poli kresleného humoru tvůrcem a také nikde nevystupuji, mám setkávání s veřejností zprostředkované přes knihy kresleného humoru, na nichž spolupracuji s knižními nakladateli. V současné době připravujeme s malým kolektivem příznivců humoru Vladimíra Renčína jeho reprezentativní monografii, která by měla vyjít koncem příštího roku k jeho nedožitým osmdesátinám.