Již v letošní sezóně se návštěvníci Soosu dočkají moderního zákaznického zázemí v nově postavených budovách. Nové prostory zahrnují kromě pokladen, moderních a estetických sociálních zařízení také učebnu a zázemí pro zaměstnance rezervace. Nového provozu se dočká také více než kilometr dlouhá naučná stezka procházející nejzajímavějšími místy rezervace Slavnostní znovuotevření rezervace je plánováno na druhou polovinu dubna. Návštěvnický provoz by měl být spuštěn již se začátkem dubna.
Foto archiv firmy Vekra, která dodala okna
„V tuto chvíli je dokončena stavba nového návštěvnického centra Národní přírodní rezervace Soos. Chybí pouze vybavení nových prostor nábytkem a technologiemi. Otázkou zůstává, do jaké míry se letos podaří zrealizovat plán rozšíření parkoviště, jehož kapacita byla během stavby omezena.“ Sdělil Š. K. Odstrčil, ředitel Městského muzea Františkovy Lázně, které rezervaci provozuje.
„V přízemí nového objektu je recepce pro odbavení až 40 lidí a zázemí pro správce rezervace,“ sdělil františkolázeňský starosta Jan Kuchař. „V patře jsou pracovny pro badatele, kteří do naší rezervace často přijíždí. Vedle této budovy vzniká také zelená učebna, která bude sloužit pro ekologickou výchovu dětí, ale i jako zázemí pro návštěvníky. Ti si po prohlídce rezervace dosud neměli kde odpočinout,“ upřesnil. Součástí nové stavby bude i nová budova se sociálním zařízením.
Foto ze srpna 2019
„Oblastí Soosu projde ročně okolo 60 000 lidí. Značka národní přírodní rezervace veřejnost přitahuje a je dobře, že se do péče aktivně zapojují i místní samosprávy. Mám radost, že se do sebe neuzavírá ani státní ochrana přírody, pro kterou je jednou z priorit právě přibližování zdejších přírodních krás návštěvníkům,“ uvedl při zahájení stavby ministr životního prostředí Richard Brabec.
Modernizace zázemí Národní přírodní rezervace Soos přijde na přibližně 18 milionů korun, přičemž dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj pokryje až 90 % této částky.
Foto ze srpna 2019
Stavba je součástí česko-německého projektu s názvem Brána do nitra Země. Hlavním partnerem je německá organizace Montan-Stiftung Nordost Bayern z Fichtelbergu, který se chlubí jedinečnou návštěvnickou štolou Gleißinger Fels, která je nejstarší a největší svého druhu v severním Bavorsku. Právě zde vzniká podobné návštěvnické centrum a prostory pro výstavy a vzdělávání.
Dalším českým partnerem projektu je Město Cheb, které dokončilo nad přehradou Skalka tématickou stezku věnující se geologii Chebské pánve a badatelské činnosti J. W. Goetha. S ním souvisí i další část projektu, kterou zaštiťují Františkovy Lázně, a to je zatím veřejnosti nepřístupná štola v Komorní hůrce. Toto důlní dílo bylo jako první na světě zřízeno čistě pro vědecké účely. Štola byla vyhloubena hrabětem K.M. Sternbergem na přání J. W. Goetha, jehož osoba je s historií štoly na Komorní hůrce a známým sporem mezi plutonisty a neptunisty neodmyslitelně spjata. Vědci z Geofyzikálního ústavu Akademie věd přes tři roky pracovali na znovuotevření alespoň části starých štol. Což se vloni povedlo. Lidé se budou moct vydat do hloubky zhruba osmi metrů a do délky až 40 metrů pod zemí už letos na jaře.