U pomníků vzdají čest padlým dozorcům Finanční stráže Rudolfa Josieka a Františka Karáska. Pietní akt se uskuteční v neděli 8. září. Akce se zúčastní čestná jednotka v dobových uniformách, kteří vzdají poctu padlým čestnou salvou. Zároveň zazní Československá hymna a dojde k položení květů.
V 10 hodin – Památník Finanční stráže Rudolfa Josieka u obce Horní Lomany
V 11 hodin Pomník dozorce Finanční stráže Františka Karáska u obce Křižovatka.
Leží František Karásek od roku 1938 v Aši?
Už je to víc než 80 let, kdy byl u dnešní obce Křižovatka na Chebsku postřelen dozorce finanční stráže a příslušník Stráže obrany státu František Karásek z Božkova u Plzně. Ten svým zraněním podlehl o den později v ašské nemocnici, dosud však nebylo jasné, jak bylo naloženo s jeho tělem. Na novou stopu teď pracovníky Městského úřadu v Aši přivedla náhoda.
„Já po jeho hrobu privátně pátrám již více než 7 let,“ sdělil Pavel Matala. „Na jaře loňského roku jsme s kolegou Vladimírem Víšou dávali dohromady podklady pro renovaci pomníku padlím v 1. Světové válce v Mokřinách. Kolega, který má na starosti péči o pomníky a válečné hroby se v této souvislosti zmínil, že má v počítači sken poválečného plánu ašského centrálního hřbitova, kde jsou zakreslené hroby zhruba 90 vojáků Wehrmachtu, kteří zemřeli na následky svých zranění v ašských vojenských lazaretech a při bojích na konci války s Americkou armádou v Aši a okolí. Já se o tyto události totiž zajímám snad již od gymnaziálních let. Při prohlížení jsme si všimli drobných, špatně čitelných poznámek na okraji plánu. Ty patřily ke 3 odlehlým hrobovým místům v rohu hřbitova, který je nepoužívaný, zarostlý a dnes prakticky nepřístupný. Jedinou z oněch poznámek, kterou se nám podařilo rozklíčovat byla Čes. fin. z Božkova u Plzně.“
Dozorce finanční stráže František Karásek byl při přestřelce s Henleinovci v září 1938 smrtelně zraněn nedaleko železničního přejezdu u obce Křižovatka. Jeho jednotka musela kvůli henleinovské přesile ustoupit a Karásek padl do zajetí. Následně byl odvlečen do ašské nemocnice, kde následkům svých zranění 1. října 1938 podlehl. Kvůli komplikované situaci, která nastala bezprostředně po podepsání Mnichovské dohody, nebyl rodině umožněn převoz těla do rodného Božkova. Jeho tělo bylo následně pohřbeno někde v Aši. Tady stopa končí. Chebskému historikovi Václavu Jiříkovi se před mnoha lety při sběru materiálů na jednu z jeho knih ještě podařilo zjistit, že po válce se povedlo československým orgánům zatknout jednoho z přeživších Henleinovců, který se chlubil tím, že Karáska postřelil právě on. Než však mohlo dojít k podrobnému výslechu, oběsil se ve své cele.
Protože bylo místo posledního odpočinku Karáska neznámé, byl později vybudovaný pomníček v místě postřelení stylizován do podoby hrobu. „V současné době řešíme možnosti, jak ověřit přítomnost ostatků Karáska i dvou neznámých, pohřbených vedle něj. Všichni tři leží v části hřbitova, která je na plánu označená jako židovské oddělení. Na ašském hřbitově jsou sice někde pohřbení 4 Židé, jedná se ale pohřby z let 1945 – 1947, kdy se sem v rámci poválečného dosídlení několik židovských rodin přistěhovalo a následně zase vystěhovalo. Karásek je v zakreslené řadě až třetí. Předchozí dva hroby by měly být tedy asi staršího data. Dalším problémem je financování průzkumu a případného vyzdvižení ostatků. Karásek zemřel před začátkem 2. Světové války a podle zákona se na něj nedá pohlížet jako na válečnou oběť a jeho hrob nelze klasifikovat jako válečný. Z tohoto důvodu nelze žádat o finance, které má pro tyto účely vyhrazené Ministerstvo obrany,“ uzavřel.