Mezinárodní soutěž v komorní hře na dřevěné hudební nástroje, která se konala v Litvínově, zná své vítěze. Jsou mezi nimi i žáci ZUŠ Františkovy Lázně.
Minule jsme představili Máriu OSLOVIČOVOU a Petra JELÍNKA. Teď ještě znovu k Marušce a její mladší sestře Anně, slovo dostane Kristýna ŘÍŠSKÁ a také k nejmladší účastnice, Eliška ČEGANOVÁ.
Maria OSLOVIČOVÁ (13 let) a Anna OSLOVIČOVÁ (9 let)
Maruška již slovo dostala v minulém vydání, teď dostaly slovo obě sestry, přičemž Maruška poskytnuté informace ještě trochu doplnila. Obě sestry jsou talentované, a k tomu velmi pracovité, cílevědomé. Navíc, jak říká jejich maminka, čím se v oblasti umění zabývají, obě především hrozně baví a vše, co dělají, dělají s nadšením a rády.
Mladší Anička získala v Ústředním kole celostátní soutěže Litvínovské dřevohraní 2019 první cenu za klarinetové sólo, k tomu s Kristýnou Říšskou přidala 2. cenu za hru v klarinetovém duetu a Maria spolu s Petrem Jelínkem z Litvínova přivezli ze své kategorie rovněž druhou cenu za hru tentokrát v saxofonovém duetu. Ve hře na klarinet obdržela první cenu spolu s titulem Absolutní vítěz.
Obě sestry jsou rovněž žačkami pana učitele Lukáše Böhma, který je nyní také něčím, jako jejich novým tatínkem. Je to výhra? Rozhodně ano. Určitě poradí, pomůže, jak cvičit, jak hrát, ale ne vždy má tolik času, kolik by chtěl i potřebovaly. Jinak ale nejen jako učitel, ale i jako nový „táta“ je prostě skvělý shodují se sestry.
Dívky na rozhovor přišly s diplomy i z jiných soutěží, ne aby se chlubily, jen se prostě chtěly podělit o své velké koníčky, které jsou spojeny s hudbou a uměním. Víc jich měla Anička, která jako mladší, ještě není jednoznačně vyhraněná a s nadšením se věnuje jak hudbě, tak třeba tanci. Je ve třídě paní učitelky Dagmar Dusové a nedávno s dalšími dívkami z této třídy přivezly za vystoupení s názvem Na vlnách z Prahy, z Lucerny 1. místo z taneční soutěže MIA FESTIVAL. Pod vedením paní učitelky Jarmily Markové ze ZUŠ v Chebu se věnuje i divadlu a recitaci, kdy z krajské přehlídky recitátorů Dětská scéna duben 2019 získala Anička rovněž ve své kategorii 1. místo. Chodí ještě v Chebu na mažoretky k paní učitelce Jaroslavě Havlíčkové, a aby toho nebylo málo, na ZUŠ Fr. Lázně se učí ještě ve třídě pana učitele Kubálka hře na violoncello a hraje ve Smyčcovém orchestru Kobylky vedený paní učitelkou Zuzanou Puchelovou. Nemá toho hodně, obracím se na její maminku. Obě rezolutně zavrtí hlavou. Naopak, Aničce se to zdá ještě málo, tak moc se všemu věnuje, tak moc se jí ve všem daří. Navštěvuje 3. třídu na Svobodné chebské škole v Chebu a maminka si pochvaluje, že třídní učitelka jí vychází vstříc, potřebuje-li uvolnit na soutěž. Samozřejmě podmínkou je výborný prospěch, a to Anička má také. Čím by chtěla jednou být? Usměje se. „No, když jsem chodila ještě do školky, líbila se mi práce kadeřnice. Teď ale chci být umělkyní.“
Maruška získala v silné mezinárodní konkurenci na Litvínovského dřevohraní 2019 dvě druhá místa: za sólovou hru na klarinet a za saxofonové dueto spolu s Petrem Jelínkem.
Už má jako starší o své budoucnosti jasno. Vyhranila se, jejím přáním je studovat na konzervatoři hru na klarinet, a hře na tento nástroj se věnovat i jako svému povolání. Navštívila již profesorku Peterkovou, která vyučuje klarinet na konzervatoři v Praze a v Teplicích a profesora Pavloviče na konzervatoři v Plzni. Hodně jí to pomohlo. Především hodně přínosné pro ni byly rady, v čem a jak se ještě zlepšit. Jinak Maruška ve svém věku hraje zpaměti již repertoár, který hrají studenti konzervatoře. Každý rok jezdí na mezinárodní hudební tábory v Králíkách. Letos tam pojede již po čtvrté.
Je studentkou sekundy gymnázia na Svobodné chebské škole. Také v jejím případě maminka chválila její třídní profesorku, která jí vychází vstříc, potřebuje-li volno, fandí ji a podporuje. Jinak je i Maruška výbornou studentkou, baví ji hlavně jazyky, a pro doplnění: má také druhé místo z olympiády v německém jazyce.
Po kom dívky zdědily talent? Zřejmě po pradědečkovi, amatérském muzikantovi z matčiny strany, a pak také po dědovi. Ten měl opravdu velký talent, ale protože v této východoslovenské rodině bylo 13 dětí, nemohl na studia konzervatoře pomyslet. No, a babička, tak je zase vděčný posluchač.
Co prázdniny? Koncem července se rodina rozroste o nového člena. Bude to sestřička, již třetí holčička v pořadí. Všichni se už na nový přírůstek moc těší.
Kristýna ŘÍŠSKÁ (10 let)
získala v mezinárodní soutěži Litvínovské dřevohraní druhé místo ve své kategorii za sólovou hru na klarinet a současně druhou cenu spolu s Aničkou Oslovičovou za hru v klarinetovém duetu Holubinky.
A co nám o sobě pověděla usměvavá Kristýnka? Učí se hrát na klarinet druhým rokem u pana učitele Lukáše Böhma, na kterého nedá dopustit. Hra na klarinet ji baví, tenhle nástroj si jako hlavní vybrala ona sama.
Kristýnka má svůj talent po kom dědit, její tatínek Robert je profesionální hudebník, rovněž učitel na zdejší ZUŠ.
Kristýnka přiznala, že raději než sólo má hru v duetu. Je to prý mnohem zábavnější, více si to prý užije, což ale neznamená, že je to snažší, nežli ve hře sólové.
Kristýnka se kromě výuky klarinetu se ještě věnuje hře na klavír, kde chodí do třídy u paní ředitelky Miroslavy Peškové. Tenhle jí prý vybral tatínek. Teď si její tatínek také přeje, aby začala chodit do Big Bandu.
Jinak tato žačka ze 4. třídy ZŠ Františkovy Lázně má ještě spoustu dalších zájmů a koníčků: kromě keramiky jsou to kolečkové brusle a plavání, kvůli kterému dojíždí na trénink do Chebu, do bazénu.
Čím by jednou chtěla být. Asi aktuálně učitelkou v MŠ, a taky by chtěla hrát v nějakém orchestru.
Eliška ČEGANOVÁ (8 let)
Drobná dívenka vypadá na první pohled jako křehká princezna. V nadýchaných “princeznovských” růžových šatech vystupovala na svém prvním velkém „životním“ vystoupení — na mezinárodní soutěži Litvínovské dřevohraní 2019, kde v nejmladší věkové kategorii získala za sólovou hru na klarinet 1. cenu. Obzvlášť velký úspěch je to už proto, že Eliška se začala na tento nástroj u pana učitele Lukáše Böhma učit teprve v září 2018!
Začínala před nástupem na základní školu (je ve 2. třídě na ZŠ Františkovy Lázně) hrou na flétnu, také u pana Böhma. Jen pro zajímavost uvádíme, jak se k flétně dostala. Po skončení výchovného koncertu se jí zeptali, co se jí nejvíce líbilo, a ona odpověděla, že by se chtěla učit hrát na „ trubku“. Dlouho pak s její maminkou přemýšleli, co by to mohlo být – a byla to flétna. Protože jí to docela šlo, tak jí pan Böhm doporučil, aby zkusila klarinet. Prvně se s nástrojem seznámil na začátku tohoto školního roku. Na otázku, co už umí zahrát, se hezky usměje. „Hodně věcí“.
Kdo s ní doma cvičí. Zase úsměv. Cvičí s maminkou, ale nikdy jí zatím k tomu nebylo třeba nutit.
A co má malá Eliška ještě ráda? Je toho poměrně hodně, dokonce tolik, že maminka musela zasáhnout a z časových důvodů zrušit chození do výtvarky. Eliška kromě hry na klarinet a hudební nauky navštěvuje ještě kroužek gymnastiky, kroužek „šikulové“ a také pohybové hry na základní škole.
Prozradila, že nejraději ze všeho má tvořivé práce, což v prvé řadě znamená kreslení a také vytváření různých pěkných věcí. Má čas si také někdy hrát? No, má, ale raději než s panenkami se věnuje svému psímu kamarádovi Budymu.
Má staršího, už dvacetiletého bratra. Eliška o svém sourozenci řekla, že také chodil na ZUŠ a hrál na kytaru. Ale hudba ho nebavila tolik jako ji, a tak už toho nechal.
J. Rymešová