Tento víkend oslavili pravoslavní křesťané Velikonoce neboli Paschu, která je nejdůležitějším církevním svátkem z celého roku. Tisíce věřících zaplnily pravoslavné chrámy v celé ČR.
Foto: David Hauzar a archiv Pravoslavné církevní obce ve Františkových Lázních
„V noci ze soboty na neděli se průvodu kolem chrámu zúčastnilo na 150 věřících,“ uvedl duchovní chrámu svatého Vladimíra v Mariánských Lázních Josef Hauzar. V neděli dopoledne jich přišlo přes 200. Přinesli k požehnání tradiční velikonoční pokrmy, poněvadž Kristovým Vzkříšením skončil velký půst,“ informoval.
Foto: David Hauzar
Ve Františkových Lázních účast na sobotní velikonoční jitřní bohoslužbě v chrámu svaté Olgy přesahovala 120 lidí. „Bylo to o něco méně než loni, určitě k tomu přispělo nevlídné počasí, náhlé ochlazení a déšť,“ uvedl duchovní správce tohoto chrámu Metoděj Kout. Otec Metoděj nám popsal, jak probíhá pravoslavná velikonoční bohoslužba: „V sobotu se před jitřní bohoslužbou přenáší z Božího hrobu vystavená pláštěnice z chrámové lodi na oltář. (Pláštěnice je plátno, na kterém je vyobrazen zesnulý Kristus. Pláštěnice se vynáší do chrámové lodi na Velký pátek a je součástí Božího hrobu, který je vystaven k uctění až do jitřní bohoslužby.) Poté se celý chrám ztemní. Kněz začne zpívat první oslavné verše jitřní bohoslužby, vychází ven z oltářního prostoru s hořícím trojsvícnem, od kterého si všichni přítomní zapalují svíce. Následuje trojí obcházení chrámu v procesí, slavnostní vchod a radostné zpěvy oslavující Kristovo vzkříšení. Asi nejvíce typické jsou pro jitřní bohoslužbu neustále se opakující paschální (velikonoční) pozdravy kněze, kde se znovu a znovu opakuje: „Vstal z mrtvých Kristus!“, načež věřící pokaždé sborově odpovídají: „Vpravdě vstal z mrtvých!“ Na závěr bohoslužby kněz světí věřícím přinesené košíky s velikonočními pokrmy.“
V mnoha chrámech po jitřní bohoslužbě následuje rovnou svatá liturgie. V chrámu svaté Olgy se tradičně velikonoční sobotní jitřní bohoslužba a nedělní sváteční liturgie oddělují. „Máme řadu lidí, kteří do chrámu dojíždějí z blízkého okolí za pomoci hromadné dopravy. Pro řadu farníků by účast v nočních hodinách byla nemožná. Takto se jednak farníci prostřídají a dále mají i ti, kteří jsou odkázáni na hromadnou dopravu, možnost navštívit alespoň jednu ze svátečních bohoslužeb,“ vysvětlil otec Metoděj. Účast na obou hlavních bohoslužbách – sobotní jitřní a nedělní svaté liturgii dohromady převyšuje 300 návštěvníků.
Foto: archiv Pravoslavné církevní obce ve Františkových Lázních
Po nedělní liturgii jsou farníci zváni ke společnému stolu. Konec konců, právě sváteční bohoslužbou končí předvelikonoční půst, který je nejdelším postním obdobím v roce. S přípravným týdnem se jedná o 55 dnů dlouhý půst, během kterého si zprvu pravoslavní křesťané odříkají maso, posléze i veškeré živočišné produkty. Velikonoce jsou vlastně vyvrcholením všech předcházejících svátků a událostí spojených s pozemským životem Ježíše Krista. „Hlavním sdělením svátku je fakt, že Kristus jako pravý Bůh přijal z lásky k člověku lidskou přirozenost, jako pravý Bůh a pravý člověk zemřel na kříži, sestoupil do pekel, porazil smrt a jako vítěz vystoupil na nebesa, kde usedl po pravici Otce. Povznesl tak lidskou přirozenost k věčnosti. Tím otevřel člověku brány ráje, které si člověk svou neposlušností v Edenu uzavřel,“ dodal otec Metoděj k významu svátku.