Než klíšťata zaútočí. Právě teď je nejvhodnější doba na očkování proti klíšťové encefalitidě

Měří jen několik milimetrů, ale infekce od něj může mít fatální následky. Řeč je o klíštěti, které je přenašečem virových infekcí, jako například lymské boreliózy a klíšťové encefalitidy. Právě druhé jmenované onemocnění končí u 20 až 30 % pacientů infekcí centrálního nervového systému. Přesto, že se proti tomuto onemocnění očkuje celoročně, odborníci doporučují zahájit očkování před nástupem aktivity klíšťat.

Více o tomto závažném infekčním onemocnění i možnosti očkování sdělila Živému Chebsku praktická dětská lékařka z Chebu Silvia Šuba.

Jak dochází k přenosu onemocnění?

K přenosu viru dochází přisátím infikovaného klíštěte nebo jeho předvývojového stadia – nymfy, výjimečně požitím nepřevařeného mléka od infikovaného zvířete. Viry se množí v buňkách kůže. V dalším průběhu putují do regionálních uzlin a do krve. Postupně se virus dostane do centrálního nervového systému, kde způsobí přímé poškození buněk.

Jak probíhá onemocnění klíšťovou encefalitidou?

Onemocnění probíhá dvoufázově. Po inkubační době, asi 7 dnů od přisátí klíštěte, se rozvíjí první fáze v podobě chřipkových příznaků – teploty nepřesahující 38 °C, bolesti hlavy, svalů. Tato první fáze trvá několik dnů. Po asi týdenním bezpříznakovém intervalu dojde u 20 až 30 % pacientů k infekci centrálního nervového systému. U ostatních 70 až 80 % se vytvoří pouze protilátky a nerozvine se postižení centrálního nervového systému.

Lehčí forma se projevuje bolestí hlavy, zvracením, světloplachostí, vysokou teplotou, ojediněle obrnou trojklaného nervu. Tato forma trvá cca 10 dní, má dobrou prognózu.

Těžší formu provázejí poruchy vědomí, neurologické příznaky – dezorientace až halucinace, obrny okohybných svalů, lícního nervu a dalších nervů, třesy, křeče. Průběh je mnohem těžší, trvání je delší a prognóza je horší.

Diagnózu pomůže stanovit údaj o přisátém klíštěti nebo pobyt v rizikové oblasti. Základem je odběr krve a odběr mozkomíšního moku. Za 7-10 dnů od počátku příznaků jsou v krvi i v moku prokazatelné protilátky, které přetrvávají několik týdnů až měsíců Od 2. týdne onemocnění následuje tvorba protilátek – jiných, které již přetrvají celoživotně (trvalá imunita).

Kdy je vhodná doba k očkování?

Očkuje po celý rok, ale doporučuje se zahájit očkování před nástupem aktivity klíšťat. To znamená, že vhodné období je konec podzimu a zima.

Jak samotné očkování probíhá? Stačí jedna aplikace?

V očkovací látce je obsažen neaktivní virus, který vyvolá v těle tvorbu protilátek, které dostatečně ochrání tělo před onemocněním. Základní schéma je tří dávkové. Další přeočkování je doporučeno za 3 roky a potom každých 5 let.

Očkování proti klíšťové encefalitidě nepatří mezi povinná očkování, většina zdravotních pojišťoven na něj ale přispívá. Co by měl udělat ten, který by se rád nechal naočkovat?

Je víc možností. Na možnost očkování se mohou zájemci zeptat u svého registrujícího praktického lékaře. V případě, že jejich lékař očkování neprování, lze si zajít do nejbližšího očkovacího centra. V naší ordinaci se mohou pacienti po předchozí domluvě bez problémů objednat.  

Česká republika má dlouhodobě jeden z nejvyšších výskytů klíšťové encefalitidy v Evropě, přesto se ochrana populace očkováním před touto nemocí výrazně nezvyšuje.

Nemocnost klíšťovou encefalitidou měla v České republice od začátku devadesátých let minulého století do roku 2006 vzestupný trend. V uvedeném roce dosáhla také nejvyšší zaznamenané hodnoty 10/100 000 obyvatel (1029 případů onemocnění). V roce 2016 bylo hlášeno 565 onemocnění. (zdroj: http://www.szu.cz/tema/prevence/situace-ve-vyskytu-klistove-encefalitidy-v-roce-2016-v-ceske)

Klíště obecné (Ixodes ricinus) je roztoč, který patří do čeledi klíšťatovití.

Živí se sáním krve na savcích, plazích nebo ptácích. Klíšťata jsou přenašeči řady infekčních chorob. Velikost samic se pohybuje od 3,5 do 4,5 mm (po nasátí až 1 cm i více), samečci měří 2,2 – 2,5 mm. Životní cyklus klíštěte zahrnuje tři stadia: larva, nymfa a dospělec. Z vajíček se vylíhne larva, která je velmi malá. Měří asi 0,8 mm a má jen tři páry nohou. Larva se přisává na drobné hlodavce, z nichž po nasátí odpadne a mění se na nymfu. Ta už je o něco větší (1,2-1,5 mm) a má čtyři páry nohou. Nymfa se přisává na větší zvířata – zajíce, ježky, ale i psy, kočky a člověka.

Po načerpání energie (potravy) nymfa opět odpadá a prochází konečnou proměnou na dospělého jedince (imágo), samici nebo samce, schopného reprodukce. 

Samice bývá větší (2 x 4 mm) a je viditelně dvoubarevná. Krev saje pouze samice. Její oranžový zadeček je zřasený a umožňuje několikanásobné zvětšení objemu při sání krve. Samec již nesaje, jeho posláním je oplodnění samice. Dospělá samice využívá jako zdroj krve větší živočichy-srnčí, jeleny, černou zvěř, lišky, dobytek, koně, psy, kočky a člověka. Saje po dobu jednoho až dvou týdnů, poté naklade vajíčka a uhyne.

Vývojový cyklus klíštěte je dlouhodobý a v našich zeměpisných šířkách trvá 2-3 roky. Kvůli tomu se klíště stává uchovávatelem nákaz v přírodě. Sání krve představuje cestu přenosu infekce. Reprodukční schopnosti klíšťat jsou vysoké, jedna samička produkuje 2500 až 4000 vajíček.

Každá vývojová fáze může mít klidové stadium v délce 6 měsíců až 1 rok před obdobím sání. Parazité jsou schopni odolávat a přežívat v chladných nebo suchých obdobích roku. To vysvětluje sezonnost v aktivitě a vrcholy výskytu klíšťat na zvířatech.

Klíště je vybaveno:

ochranným chitinovým štítem –  je těžké klíště rozmáčknout

speciálním smyslovým orgánem, kterým vnímá přítomnost hostitele a dokáže ho vyhledat

tykadly klíště nalezne na těle nejvhodnější místo k uchycení a přisátí

kusadly se klíště prořezává pokožku hostitele

sosáčkem se zpětnými háčky, který umožňuje sání a velmi pevné přichycení k hostiteli

Nemoci přenášené klíšťaty

Z nemocí, které přenášejí klíšťata, se můžeme nejčastěji setkat s klíšťovou encefalitidou a lymskou boreliózou.

Klíšťová encefalitida

Jedná se o klíštětem přenosné onemocnění s chřipkovými příznaky v první fázi. Po asi týdenním bezpříznakovém období dochází u 20-30% pacientů k rozvoji infekce mozku nebo mozkových blan.

K přenosu viru dochází přisátím infikovaného klíštěte, výjimečně konzumací syrového mléka a nepasterizovaných mléčných výrobků od nakažených zvířat (kozy, krávy, ovce) nebo poraněním při vytahování infekčního klíštěte domácímu zvířeti.

K přenosu nákazy dochází již po dvou hodinách po přisátí infikované samičky nebo nymfy. Nakažená klíšťata v různých vývojových stadiích se vyskytují ve všech krajích České republiky, aktivní jsou v období od jara až podzimu. Upřednostňují vlhká místa.

Viry se množí v buňkách kůže. Potom putují krví do uzlin. Postupně se virus dostane až do centrálního nervového systému, kde způsobí přímé poškození buněk.

Onemocnění probíhá dvoufázově: 

Po inkubační době asi 7 dnů od přisátí klíštěte se rozvíjí první fáze v podobě chřipkových příznaků – teploty nepřesahují 38stC, bolesti hlavy, svalů, kloubů, únava a nechutenství. Tato první fáze trvá několik dnů.

Po několika dnech zlepšení může přijít druhá fáze onemocnění klíšťovou encefalitidou, kdy se objeví vysoká horečka, ztuhlost šíje, kruté bolesti hlavy, zvracení, světloplachost.

Dochází k postižení centrálního nervového systému s projevy nervové obrny, ztuhnutí svalů, třesem, závratěmi, poruchami paměti, spánku, dezorientací. Akutní stav trvá 2-3 týdny.

Následkem 2. fáze onemocnění mohou být trvalé následky např. chronické bolesti hlavy, poruchy spánku, poruchy soustředění, deprese, třes, poruchy rovnováhy, obrna svalů v obličeji, obrny končetin.

U 70-80% se vytvoří pouze protilátky a nerozvine se postižení centrálního nervového systému.

Diagnózu pomůže stanovit údaj o přisátém klíštěti nebo pobyt v rizikové oblasti. Tento údaj výrazně přispěje ke stanovení diagnózy a ve většině případů postačí k nasazení léčby.

Serologické vyšetření krve, mozkomíšního moku a také další speciální vyšetření (PCR) jsou časově i finančně velice náročné.

Za 7-10 dnů od počátku příznaků jsou v krvi i v moku prokazatelné protilátky, které přetrvávají několik týdnů až měsíců. Od 2. týdne onemocnění následuje tvorba protilátek – jiných, které již přetrvají celoživotně (trvalá imunita)

Léčba klíšťové encefalitidy: specifická antivirová léčba není k dispozici. Onemocnění lze léčit dle příznaku (tlumení bolesti, tlumení křečí, prevence otoku mozku atd).

Prevence

– Před klíšťovou encefaliditou se lze chránit očkováním (neaktivní virus, který vyvolá v těle tvorbu protilátek, které dostatečně ochrání tělo před onemocněním).

– Základní schéma – 3 dávky. Přeočkování je doporučeno za 3 roky a potom každých 5 let.

– Doporučuje se provádět v období mimo aktivitu klíšťat (podzim – zima – jaro).

– Není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, ale každá pojišťovna nabízí pro své klienty příspěvky v různé výši

Oblečení

Do přírody je vhodné mít:

světlé oblečení (klíšťata jsou na oblečení vidět)

pevnou obuv a delší ponožky, do kterých jsou staženy kalhoty.

Klíště se dostává na tělo nejčastěji štěrbinou mezi kalhotami a obuví, leze směrem vzhůru a přisaje se kdekoliv na těle i na hlavě ve vlasech.

V přírodě nesedejte a nelehejte si bez podložky přímo na trávu.

Po procházce v přírodě si prohlédněte důkladně tělo, zda nemáte přisáté klíště.

Klíště se často drží na vlhčích místech – podkolenní a podpažní jamka, intimní partie. Přisáté klíště nesvědí a nepříjemné pocity se mohou objevit až za několik hodin, dnů, kdy již může být přeneseno onemocnění.

Repelenty:

Na trhu je velká nabídka repelentů ve formě sprejů, gelů, náramků apod.

Liší se obsahem účinné látky, dobou ochrany, vhodnosti pro děti apod. Používejte kvalitní spreje, které účinkují nejen na hmyz (komáry, ovády, mouchy), ale i na další členovce (klíšťata, pavouky) a jsou odolné proti vlhku a potu.

Při použití repelentu společně s opalovacím krémem naneste nejdříve krém proti slunci, potom repelent.

Mýty a fakta

klíšťová encefalitida je problémem jen v jižních Čechách

infikovaná klíšťata se vyskytují v lesích, tam já nechodím

když si klíště včas najdu a odstraním, nebudu nemocný

po nálezu klíštěte půjde hned za lékařem, on mi pomůže

v lese použiju repelent a dlouhé kalhoty, to jako prevence stačí

Odstranění klíštěte, jak vytáhnout klíště

V prvních hodinách je klíště přichyceno jen kusadly, lze lehčeji odstranit. Později vytvoří ze slin cementový obal a klíště je pevně připevněno ke kůži.

Při vyndávání klíštěte nepoužívejte olej, krémy. Je potřeba co nejdříve klíště zakapat desinfekcí nejlépe jódem, alkoholem a nechat chvíli působit, čímž se ničí viry a bakterie v těle klíštěte.

Potom vikláním na obě strany uvolňovat zacementované klíště. K vytáhnutí klíštěte použít speciální pinzetu nebo plastovou kartu. Pinzetou uchytit klíště co nejblíže k povrchu kůže, jemně pootočit doprava, doleva (tím nalomit cementovou vrstvu) a vytáhnout nahoru kolmo k povrchu kůže. Ranku po odstranění klíštěte znovu dezinfikujeme, při větší ráně přelepíme náplastí.

Zdroj: