Málokdo je spokojený se svojí váhou. Mnozí zkoušejí různé diety, vylučují z jídelníčku určité potraviny, omezují porce jídla, kupují drahé potravinové doplňky nebo třeba konzumují jednostrannou stravu, čímž si navíc mohou v určitých případech spíše uškodit. Co ale dělat, když se ručička ani tak nechce pohnout směrem dolů? Na tyto a další otázky, které se týkají třeba i správné přípravy jídel pro děti nebo názoru na ryze české superpotraviny, odpovídala výživová poradkyně Andrea Sasková z Mariánských Lázní. 
Foto: Andrea Sasková
Jste známá jako autorka kuchařských knih, lektorka workshopů o zdravé výživě, specializujete se také na pravý kváskový chleba a jste například i organizátorka Food festivalu. Kdy vás napadlo, že to s naším stravováním není úplně nejlepší?
První impuls ke změně stravy přišel už před několika lety, kdy kompletní změnou jídelníčku řešil můj manžel své tehdejší zdravotní potíže. Protože manžel moc nevaří, byla příprava jídla hlavně na mě a protože se mi nechtělo vařit pro něj, pro sebe a děti zvlášť, začali jsme se změnou jídelníčku vlastně celá rodina. A najednou jsme zjistili, že je nám všem lépe, jak po zdravotní, fyzické i psychické stránce. Tehdy jsem pochopila, že jídlo ovlivňuje skutečně úplně všechno.
Foto: Andrea Sasková
Jednu z vašich kuchařek jste věnovala vašim synům, kteří „testovali“ jídla, která jste speciálně pro děti navrhla. Liší se nějak zásadně dětská strava od té pro dospělé?
Dětská strava má určitá specifika, ale nijak zásadní rozdíly oproti tomu, jak vaříme sami sobě, v ní nevidím. Jde hlavně o to přizpůsobit formu jídla věku dítěte a samozřejmě vynechat suroviny, které by mohly být pro děti zatím nestravitelné nebo dokonce nebezpečné. Když uvedu jednoduchý příklad: já si k snídani dám klidně třeba misku oříšků, semínek a sušeného nebo čerstvého ovoce, ale malé dítě ještě nemusí být schopno oříšky správně pokousat, samotné mu nemusí chutnat nebo mu suché oříšky mohou nadělat v bříšku pěknou paseku. Obsahují totiž, podobně jako luštěniny, hůře stravitelné antinutriční látky, které způsobují nadýmání, a u malého dítěte mohou vyvolat i koliku. Přitom oříšky a semínka jsou jedny z nejzdravějších potravin, přímo superpotravin, tak proč o ně děti ochuzovat. Správnou úpravou je nejen zbavíme nepříznivých vlastností, ale dokážeme je připravit tak, že se na ně dítě s nadšením vrhne. Stačí je předem na několik hodin namočit, propláchnout a rozmixovat s nějakým sladkým ovocem na výbornou pomazánku. A hned mám skvělou snídani nebo svačinu na výlet i do školy. Takže moje knížka věnovaná dětem se liší především tím, že je v ní větší množství různých pomazánek, kaší a paštik, na kterých si ale rozhodně pochutnají i dospělí. Odkaz na tajemství štíhlého a zdravého těla zde.
Foto: Andrea Sasková
Je tedy důležité jít dětem příkladem?
Řekla bych dokonce nejdůležitější. Dítě vždy jí to, co vidí kolem sebe jíst ostatní, co mu sami podáme, s čím se seznámí v rodině a u svých nejbližších. Zároveň nebude jíst nic, co nejíte vy sami. Nemůžete dát dítěti na talíř třeba dušenou mrkev a sami si alespoň kousek nedat. Dítě vnímá, že vy, kteří jste pro něj nejvyšší autoritou, to nejíte. Logicky na tom přece musí být něco špatně a raději to také nebudu jíst. Zároveň je třeba si dávat pozor i na to, jak se o jídle před dítětem vyjadřuji. Uvedu dost špatný případ, který vídám ve školce, maminka mrkne na nástěnku s jídelníčkem: „Ukaž, co máte na svačinu… jáhlová kaše… Fuj, to bych nejedla!“…a je vymalováno, do dítěte už jáhlovou kaši nikdo nedostane.
Jakou stravovací chybu vidíte v jídelníčcích nejčastěji?
Rozhodně velké množství průmyslově zpracovaných potravin, strava založená na cukrech a jednotvárnost. Opět uvedu velmi jednoduché příklady: nadbytek slazených jogurtů nebo dokonce pudinků (téměř každé druhé dítě a každý třetí dospělý ho snídá každý den), nadbytek průmyslově zpracovaných uzenin a nekvalitního masa z velkochovů, příliš mnoho pečiva z jednoduché pšenice (snídani nebo večeři bez rohlíku nebo chleba si dokáže představit málokdo), velká spotřeba sušenek, zdánlivě zdravých průmyslových müsli tyčinek. V jídelníčku chybí jednoduše připravená jídla v domácích podmínkách místo průmyslových polotovarů, chybí pestrost (např. střídání různých druhů obilovin: jáhly, pohanka, quinoa, rýže, žito, oves), zásadně chybí dostatek zeleniny a ovoce.
Foto: Andrea Sasková
Jste zastánkyní místních superpotravin. Je tedy zbytečné kupovat například exotické ovoce a zeleninu, když nám roste tuzemské na našich zahradách?
Dát přednost domácím českým surovinám, dokonce z vlastní zahrady nebo od místního malovýrobce, bude vždy nejlepším řešením. Důvod je jednoduchý, kromě toho, že neznám jasný původ a podmínky pěstování tohoto ovoce nebo zeleniny, jsou navíc téměř vždy sbírané nezralé. Pouze do správně dozrálého ovoce se může dostat větší množství vitamínů, minerálů a dalších důležitých látek. Nezralé ovoce jich má velmi málo a dozráním cestou už žádné další nezíská. Navíc, ačkoliv ovoce běžně působí proti překyselení organismu, – opět to platí pouze pro zralé kusy, nezralé nebo dozrávané ovoce může mít naprosto opačný efekt a organismus naopak překyselovat.
A pokud chceme třeba doplnit vitamíny při nemoci, v takovém kysaném zelí (ideálně domácím), najdeme mnohem více vitamínu C, než v jakémkoliv pomeranči nebo citrónu.
Výčet místních superpotravin je velmi bohatý: jablko, cibule, pórek, česnek, dýně, vlašské ořechy, vejce, slunečnicová a dýňová semínka, klíčky luštěnin a obilovin, pohanka, červená řepa, kysané zelí, zelené saláty, hlíva, žampiony a mnoho dalších.
Pokud se rozhodnu, že z důvodu třeba hubnutí nebo jen změny stravování změním jídelníček ze dne na den, neudělám chybu pro své tělo?
Pokud ta změna bude promyšlená, ideálně konzultována s odborníkem, tak rozhodně ne. Není dobré vrhat se po hlavě do nějakých pokusů typu jednostranně zaměřené diety VIP osobností, o které se dočtu někde na internetu. Nicméně s rozumně sestaveným, vyváženým jídelníčkem, byť by měl znamenat oproti vašemu dosavadnímu stravování naprostou revoluci, můžete začít klidně ze dne na den.
Záleží na tom, jak moc velkou změnu udělám a zda se pro ni rozhodnu sama nebo po poradě s odborníkem na výživu?
Ano, to je přesně ono, malé změny zvládnete sama a postupně, na větší je ideální porada s odborníkem.
Třeba vynechat některé věci z jídelníčku (rohlíky, sladké jogurty) a jiné přidat (zeleninu, ovoce, luštěniny), zvládnete sama. Nicméně pokud chcete zásadně změnit stravování, ať už kvůli hubnutí nebo zdravotním potížím, je určitě dobré najít někoho, kdo tomu rozumí a dokáže sestavit jídelníček tak, aby vašemu tělu nic nechybělo.
Co říkáte na inzeráty typu: Spolknete tři pilulky denně a za týden zhubnete 10 kilo?
Dřív jsem se jim smála, teď je považuji na nesmírně nebezpečné. Problém s nadváhou řeší čím dál více lidí a čím dál více lidí je také ochotno uvěřit čemukoli, hlavně když to bude bez práce, sebemenšího omezení nebo námahy. Nejenže podobná reklamní tvrzení jsou buď vysloveně lživá nebo minimálně používají polopravd, jejich přípravky hlavně obsahují zdravotně nebezpečné látky, které mohou vyvolat závažná onemocnění.
V současné době je moderní vylučovat ze stravy cukry a živočišné tuky. Hodně lidí vybírá potraviny skoro zbavené tuků a nápoje, které jsou slazené umělými sladidly, jaký na to máte názor?
Ano, máte pravdu, že trend zdravého stravování je v poslední době zaměřen hlavně na škodlivost cukrů a živočišných tuků. Mnoho klientů ke mně chodí a říká: „Napište mi nějakou nízkotučnou dietu.“ A já říkám, to teda nenapíšu…:-)
Cukrů máme skutečně nadbytek, jak už jsem zmiňovala výše, je to tím, že cukry jsou téměř ve všech průmyslově vyrobených potravinách. Největším problémem je závislost na sladkých limonádách, a to už u dětí! Nicméně nahrazovat to pochutinami s umělými sladidly je, z mého pohledu, cesta do pekel. Umělá sladidla jsou opět průmyslově, chemicky, vyrobené sloučeniny, které našemu tělu nic dobrého nepřináší a naopak ho zatěžují nebezpečnými látkami. Tedy umělá sladidla rozhodně ne! Raději omezit slazení a sladké pochutiny obecně.
Živočišné tuky nejsou zdaleka takovým strašákem, jak se na ně v posledních několika desetiletích nahlíželo. Problém je opět ve vysoké spotřebě masných výrobků a uzenin. Pokud si jednou za čas dopřeji prorostlé vepřové, nic se nestane, ovšem pokud někdo denně snídá salám, k večeři má párek nebo kupovanou paštiku a o víkendu griluje klobásy, to je problém. Cesta není v kupování nízkotučných nebo tuků zbavených živočišných produktů, nýbrž v návratu k přirozenému vaření ze základních surovin – tedy masa. A když ještě zmíním nízkotučné jogurty – jak je možné, že jsou husté a téměř v nich “stojí” lžička, když v nich není tuk? Jsou zahuštěné nějakým škrobem: kukuřičným, bramborovým, apod. Tedy také nic extra zdravého, to raději pořádný tučný jogurt.
Foto: Andrea Sasková
…a další část lidí konzumuje každodenně ovocné smoothie. Jaký na to máte názor?
Že nic se nemá přehánět! “Vynález” smoothie byl skvělá věc, donutil lidi jíst více ovoce a zeleniny. Ovšem z pohledu výživy rozhodně není samotné smoothie plnohodnotnou snídaní. Smoothie je dobré v menším množství jako doplněk snídaně s dostatkem bílkovin. Takže nic se nemá přehánět, i takové smoothie dokáže ve větším množství pěkně zamávat s hladinou cukru v krvi a pěkně po něm může růst naše tuková zásoba. 😉
Pokud by chtěl někdo upravit jídelníček nebo si neví rady, jak správně hubnout, co byste mu poradila?
Najít si ve svém okolí někoho, komu věří, že mu dokáže poradit, ideálně výživového poradce. Ta vzájemná důvěra je velmi důležitá. Přece jenom hubnutí není jen dieta, ale celková změna životního stylu, a pokud vám někdo radí, jak na to, musíte mu věřit, že to dělá dobře. Dobré jsou reference známých, lidí z okolí a samozřejmě vzájemné sympatie, bez nich to nejde. 🙂
Odkazy jsou: www.varimesrdcem.cz,
e-mail: andrea@varimesrdcem.cz,
Facebook: www.facebook.com/varimesrdcem, Instagram: @varimesrdcem.