Téměř dvě stě let stará štola v útrobách vyhaslé sopky Komorní hůrka u Chebu by mohla být podle nových informací hotová už na konci letošního roku. Ale to v případě, že při výběrových řízeních nenastanou nějaké komplikace. Seismologové na jejím zprůchodnění pracují už tři roky. Pro veřejnost se cesta za ztuhlým magmatem otevře ale až v srpnu 2019. Tehdy totiž uplyne 270 let od narození básníka a přírodovědce Johanna Wolfganga Goetha. Na konci projektu chtějí vědci do útrob vulkánu umístit i speciální měřicí přístroje. Ty jim mají pomocí zkoumat západočeská zemětřesení.
„Nyní propojujeme prvních šest metrů vstupu do Komorní hůrky s průzkumným zářezem, který jsme vybudovali na konci minulého roku,“ uvedl seismolog Milan Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd v Praze.
Chodba tak bude měřit zhruba dvanáct metrů. Pak už odborníci počkají na odbornou důlní společnost, která dokončí hloubení štoly směrem k čedičovému výlevu v podzemí.
„Přece jen však došlo k malé změně. Museli jsme cestu začít hloubit jiným směrem, než jsme původně předpokládali. V cestě nám totiž stál obrovský čedičový balvan, se kterým si nepomohl ani bagr a tak jsme vymysleli v podstatě jednoduší variantu. V chodbě tak nebude velká zatáčka, ale jen mírnější a půjde se hned doprava z ozdobného portálu. Práce to nijak nezkomplikuje, právě naopak. Už jsem dal pokyn projektantovi, aby v projektu vytvořil výjimku a úpravu,“ poznamenal Milan Brož.
„Další důlní práce už provede odborná důlní společnost. V tuto chvíli se zpracovává projekt a uskuteční se také výběrové řízení na společnost, která další práce bude provádět. Firma by pak v dalších geologických pracích mohla pokračovat po letních prázdninách a ke konci letošního roku by už mohla být chodba kompletně hotová,“ vylíčil Milan Brož.
Proč se však veřejnost do štoly dostane až v srpnu dalšího roku?
„Po skončení důlních prací musíme v podzemí vytvořit ještě další bezpečnostní úpravy, aby tam vůbec mohla veřejnost vstoupit. Zároveň bude potřeba zařídit mnoho papírování, abychom štolu pro lidi mohli otevřít tak, jak jsme si představovali. Návštěvníci budou muset mít na hlavě ochrannou přilbu, do podzemí půjdou vždy s průvodcem. Navíc ještě chceme upravit celou tu cestu do podzemí tak, aby pro lidi nebyla až tolik strmá. To všechno budeme ještě dolaďovat. Troufám si však tvrdit, že se jedná o ojedinělé důlní dílo v rámci střední Evropy,“ podotkl seismolog.
Až budou práce dokončené, chystají se seismologové dát dovnitř sopky i seismometr, který bude sledovat zemětřesení v západočeské oblasti, a další aparaturu, aby byly získané informace co nejpřesnější.
„V Komorní hůrce bychom ve finální verzi chtěli mít více měřících přístrojů. Abychom mohli ještě důkladněji sledovat zemětřesení v této oblasti. Čedičem se totiž seismické vlny šíří trochu jinak než jak je tomu například v žulovém masívu pod Skalnou, kde máme také rozsáhlou seismologickou stanici,“ podotkl Milan Brož.
Uvnitř vyhaslé sopky by se tak mohly objevit přístroje na měření teploty, měření magnetismu, anebo i na gravimetrické měření, kterým se zjišťuje změna tíhového pole země.
V letošním roce bude na hloubení štoly ve vyhaslé sopce i více peněz. Jedná se totiž o evropský projekt měst Fichtelberg, Františkovy Lázně a Cheb s názvem Brána do nitra země, ve kterém jsou na práce v Komorní hůrce vyčleněny prostředky ve výši téměř dvou milionů korun.
VID