Drnčící skleničky a silné dunění. Takovým způsobem se v chebském regionu ohlásilo další zemětřesení. Jeho zatím největší síla dosáhla 2,9 magnituda. Magnitudo je seismologická stupnice pro vyjádření síly zemětřesení a ve své podstatě je podobná jako lidem známější Richterova stupnice. Jestli budou otřesy pokračovat, nedokáží v tuto chvíli seismologové stoprocentně říci.
„Potvrzuji, že jsme dnes v Karlovarském kraji zaznamenali zvýšenou zemětřesnou aktivitu,“ řekla seismoložka Jana Doubravová z Geofyzikálního ústavu Akademie věd v Praze. „Maximální otřes jsme zaznamenali v 16.25 hodin našeho letního času a jeho síla byla 2,9 magnituda,“ popsala seismoložka.
Záchvěv pocítili lidé z Chebu, Lubů, Plesné, Aše, Hranic, Kraslic, Paliče a mnoha dalších městech. Zemětřesení se opět ohlásilo silným duněním, které si někteří lidé vykládali jako doznívající hrom z bouřky, která v odpoledních hodinách Karlovarský kraj zasáhla.
„Otřes země jsme zaznamenali v hloubce devíti až deseti kilometrů a to severně od Nového Kostela směrem k Lubům. Více seismických jevů jsme pozorovali už od čtvrtečních ranních hodin, ale byly slabé a nečekali jsme, že by silnější otřesy přišly tak rychle, i když jsme rozbíhající se roj očekávali. Silnější otřes jsme zaznamenali až po 11. hodině, kdy dosáhl hodnoty 2,2 magnituda. A pak následoval zatím nejsilnější jev s magnitudem 2,9,“ poznamenala seismoložka Jana Doubravová.
Po dvou zmíněných zemětřesných jevech se zem pod Karlovarským krajem zatřásla ještě několikrát s hodnotami přesahujícími magnitudo dva.
„Jestli se jedná o zemětřesný roj, anebo běžné zemětřesení, nedokážeme nyní s určitostí říct. Nemáme k tomu ještě tolik indicií a musíme počkat, jak se zemětřesení bude dále vyvíjet,“ poznamenala Jana Doubravová.
Poslední větší záchvěv země v Karlovarském kraji zaznamenali lidé na konci září loňského roku. Nešlo však o závratné hodnoty. Otřes tehdy dosáhl hodnoty 2,2 magnituda.
„Tehdy došlo k zemětřesení opět u Nového Kostela,“ doplnila Doubravová. Ohnisko otřesu bylo v hloubce sedmi kilometrů. „Nejednalo se o zemětřesný roj, ale o klasický záchvěv, za kterým následovala řada dalších dotřesů,“ dodala seismoložka. O půl roku dříve, v červenci 2017, obyvatelé kraje pocítili záchvěv o síle 3,1 magnituda. Ani tento otřes nezpůsobil žádné větší škody, ale vyděsil spoustu lidí. V Karlovarském kraji se totiž zemětřesení hlásí hlukem, který připomíná bouřku a je pro hodně lidí nepříjemný.
Nejvíce škod napáchalo zemětřesení v kraji v květnu 2014. Tehdy se ukazatel seismometru zastavil na hodnotě 4,5 stupně a jednalo se o nejsilnější záchvěv půdy za posledních několik desítek let. Škody na majetku tehdy pojišťovny vypočítaly na několik milionů korun. Na Sokolovsku dokonce záchvěv způsobil poboření komína.
VID