Stovky návštěvníků v sobotu zamířily k tvrzi v zaniklé obci Pomezná, kde se slavilo 60. výročí prohlášení této unikátní stavby kulturní památkou. Na příchozí čekal zajímavý program plný historických řemesel, ale také jedno překvapení. Tvrz, která v roce 2015 takřka spadla, je z velké části opravená, dokonce má i provizorní střechu, bytelné dveře a uvnitř dvě dřevěná patra. A jak majitel objektu Petr Jaška prozradil, rozhodně tím záchrana památky nekončí.
Více fotografií zde: https://www.zonerama.com/ZiveChebsko/Album/4301289
„S opravami jsme začali v roce 2015, kdy se z vrchu pravé strany vyvalit kus zdiva. V té chvíli bylo jasné, že tvrz spadne, pokud něco neuděláme,“ řekl Petr Jaška. Jeho rodina vlastní chatu u tvrze a stejně tak pozemky pod ní. Jenže jak se ukázalo, samotný objekt nebyl zanesen v katastrálních mapách, ačkoliv je již 60 let památkou. „Rok jsme obíhali úřady, abychom tvrz zoficiálnili a mohli začít s její obnovou,“ popsal. A protože je Petr Jaška místní, stále častěji se setkával s otázkou, jak opravy pokračují. „I to byl důvod, proč jsme se rozhodli tuto akci uspořádat,“ řekl. A jistě to byl krok správným směrem, byl o ní totiž obrovský zájem, který příjemně překvapil i organizátory.
Návštěvníci se tak na panelech seznámili s tím, jak práce na obnově postupovaly, a prohlédli si na nich historické snímky. Zájemci se také mohli zúčastnit archeologické přednášky, kde se dozvěděli další zajímavosti o místě. V rámci akce, kterou majitel uspořádal spolu s archeology, stavaři a řemeslníky se příchozí setkali také s některými dávnými řemesly a dovednostmi, které život na tvrzi po staletí provázely. Ochutnat mohli i dobovou kuchyni.
Více fotografií zde: https://www.zonerama.com/ZiveChebsko/Album/4301289
„Doufáme, že se nám z této akce podaří vytvořit každoroční tradici. Opravou tvrze to navíc pro nás nekončí. Mým cílem je vybudovat zde muzeum této lokality, která je nadmíru zajímavá. Chebsko totiž bývalo jednou z nejhustěji osídlených částí Československa. To se však po dvou odsunech změnilo. Hraniční pásmo bylo zcela uzavřené, což z něj v současné době tvoří unikátní místo také z pohledu ochrany přírody,“ doplnil majitel.
Dříve nebo později všechny návštěvníky přitáhla vůně ohniště středověké kuchyně „Ve čtyřech kotlích se připravovaly dobroty dle receptáře našich předků – maso dušené v kapustě, maso pečené i vařené, kořeněné zázvorem, rozmarýnem, hojně ochucené medem a s omáčkami z lesních plodů (brusinková šalše, borůvky) anebo pro ctitele něčeho ostřejšího třeba domácím kysaným zelím s koprem,“ informovala Vendula Aubrechtová. „K masu se jedly placky z ovesné či žitné mouky, podávala se hrachová kaše na slano a taktéž na sladko připravená s rozinkami smetanou, a jako sladkou tečku za takovým menu bylo možno si nadělit ořechové kaše s medem a skořicí anebo ořechovo-mandlovou kaši s medem. Návštěvníkům velice chutnalo, takže ke konci akce kuchařky musely sáhnout k osvědčeným uzeninám s cibulí, které nikdy nezarmoutí,“ doplnila.