Seismologové mají nový web. Údaje o zemětřesení najdou lidé jinde

Geofyzikální ústav Akademie věd v Praze změnil své internetové stránky. Lidé v regionu tak mají problém s tím, aby rychle našli informace o západočeských zemětřeseních. Podle seismologů to není tak složité, jak se na první pohled může zdát.Seismologické-muzeum-ve-Skalné-se-rozrostlo-o-další-exponáty

„Dříve byla západočeská zemětřesení v rychlé volbě. Na nových stránkách je však potřeba se k tomu proklikat. Původní web www.ig.cas.cz zůstává stejný,“ sdělil seismolog Jakub Klicpera z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR v Praze.

Denní seismogramy jsou nyní k dohledání pod dlaždicí Aktuální měření, kde se rovněž ukládají i lokalizace ohnisek.

„Něco zůstalo stejné, něco jsme inovovali, jako například islandskou síť Reykjanet. U denních seismogramů se nyní zobrazuje i fotografie stanice a pár základních informací. Denní seismogramy se rovněž zobrazují při kliknutí na stanici na stránce Lokalizace,“ poznamenal Jakub Klicpera.

Geofyzikální ústav i nadále stránky vylepšuje, aby informace byly přístupné pro všechny. Kvůli velkému množství informací se může ale ještě občas stát, že někde naleznou lidé nedostatky. A někdy se mohou objevit i výpadky při zobrazení jednotlivých seismogramů.

„V tuto chvíli mohou být lidé v klidu, žádné větší zemětřesení jsme nezaznamenali,“ informoval seismolog Milan Brož. „Hodnoty se pohybují kolem stupně jedna až necelé dvě, takže je to velmi slabé,“ poznamenal.

Zatím poslední větší záchvěv země v Karlovarském kraji zaznamenali lidé na konci září loňského roku. Nešlo však o závratné hodnoty.

Otřes tehdy dosáhl hodnoty 2,2 magnituda. Několik desítek lidí z obcí a měst, jako je Oloví, Skalná, Rotava a mnoho dalších, záchvěv pocítilo i uslyšelo. A opět vzbudilo zemětřesení obavy, zda budou záchvěvy pokračovat.

„Tehdy došlo k zemětřesení opět u Nového Kostela,“ uvedla seismoložka Jana Doubravová z Geofyzikálního ústavu v Praze. Ohnisko otřesu bylo v hloubce sedmi kilometrů. „Nejednalo se o zemětřesný roj, ale o klasický záchvěv, za kterým následovala řada dalších dotřesů,“ dodala seismoložka. Zda se bude zemětřesení opakovat, nedokáží v tuto chvíli odborníci určit.

O půl roku dříve, v červenci 2017, obyvatelé kraje pocítili záchvěv o síle 3,1 magnituda. Ani tento otřes nezpůsobil žádné větší škody, ale vyděsil spoustu lidí. V Karlovarském kraji se totiž zemětřesení hlásí hlukem, který připomíná bouřku a je pro hodně lidí nepříjemný.

Nejvíce škod napáchalo zemětřesení v kraji v květnu 2014. Tehdy se ručička seismometru zastavila na hodnotě 4,5 stupně a jednalo se o nejsilnější záchvěv půdy za posledních několik desítek let. Škody na majetku tehdy pojišťovny vypočítaly na několik milionů korun. Na Sokolovsku dokonce záchvěv způsobil poboření komína.

VID