Petr Batěk: Básnění je terapie mé duše

Herec, básník, moderátor i hudebník, tohle vše je Petr Batěk. Umělce znají nejen návštěvníci chebského divadla, kde aktuálně účinkuje ve hře Marie Stuartovna, ale je také pravidelným hostem Národního i kladenského divadla. Před nedávnem mu vyšla úspěšná básnická prvotina s názvem Ona má křídla, která čtenáře vtáhne do snového světa plného něžností.  Tím ale výčet aktivit všestranně zaměřeného umělce nekonči. Návštěvníci oblíbeného františkolázeňského Festivalu kresleného humoru si Petra Baťka pamatují jako moderátora s distingovaným vystupováním. Herec také v těchto dnech dokončuje natáčení celovečerního filmu Jak se moří revizoři. O tom, jak se všechny tyhle aktivity dají stihnout, ale také o tom, kde bere inspiraci, si Živé Chebsko s Petrem Baťkem povídalo.Petr Batěk Andrea Dobešová

Foto: Andrea Dobešová

Kde právě žijete?

Jsem rodilý Plzeňák, i když současné době bydlím v Kladně. Vzhledem k mým pracovním závazkům trávím dost času také v Plzni a Chebu.

Jste stálým členem kladenského divadla a v chebském hostujete?

Jsem hercem „na volné noze“, tedy v současnosti bez stálého angažmá. Jsem stálým hostem kladenského divadla a v současné době ještě pravidelným hostem Západočeského divadla v Chebu a Národního divadla, kde jsem nastudoval s režisérem Vladimírem Morávkem a se souborem Laterny Magiky velkolepou inscenaci Malý princ.

Právě dokončujete film Jak se moří revizoři, prozradíte nám, jakou roli hrajete?

Ano, je to druhý celovečerní film mladé režisérky Evy Toulové, který natáčíme s přestávkami více než rok. Hraji v něm revizora pražské hromadné dopravy, který prochází krizí středního věku. Mojí filmovou manželku hraje Dana Morávková a naše dvě dospívající děti Michaela Tomešová a Ladislav Ondřej. V soušasné době probíhají postprodukční práce a konečnou verzi filmu uvidí diváci nejspíš již v tomto roce. Sám jsem na výsledek moc zvědavý. Točilo se za plného provozu v pražských tramvajích, kde byli mnohdy běžní pasažéři, takže si jistě dovedete představit, jaký zmatek jsme občas způsobili. Bylo to velmi dobrodružné.Petr Batěk 1

Foto: Archiv Petra Baťka

Připravujete se na další natáčení?

Teď mě čekají dva studentské filmy. Jeden budu točit se studenty pražské FAMU a ten druhý s posluchači Filmové akademie Miroslava Ondříčka. Na oba se těším. Točit se studenty je pokaždé náročné, ale zároveň neotřelé a dost inspirativní.

Poezie, divadelní a filmové projekty, moderování a hudba, jak se to dá vše stihnout?

To všechno spolu souvisí a vytváří v mém životě takový jeden barevný a rozmanitý celek. Přiznávám, že občas není jednoduché všechno stihnout, zvlášť, když jsou mezi tím dlouhé přejezdy, ale snažím se.

U které z vašich aktivit relaxujete, odpočíváte?

U všech. Vzhledem k tomu, že je toho tolik, musel jsem se naučit odpočívat takříkajíc za běhu. Už K. S. Stanislavskij (ruský zakladatel hereckého systému) psal ve svých knihách, že „hercova práce jest odpočinkem a hercova zahálka jest prací“. Tedy, paradoxně si nejvíce odpočinu na jevišti.Petr Batěk 3

Foto: Archiv Petra Baťka

Jak si představujete ideálně prožitý den?

 Ideální den je ten, který mi přinese do života něco nového. Mám rád dynamické dny, kde nevím, kde mi hlava stojí, ale i ty volnější, kdy jsem v přírodě, nebo na cestách. Pokud chcete odpovědět konkrétně, asi to nedokážu.

Máte tady na Chebsku nějaké oblíbené místo, kam se rád vracíte?

 Velice rád se procházím třeba chebskou Krajinkou. Tam je velmi pozitivní energie. Považuji ji za takové druhé centrum Chebu. Prostor, kde se lidé setkávají a je jim tam společně dobře.

Také jste členem několika divadelních souborů. Na čem právě teď pracujete?

V Západočeském divadle v Chebu mám po premiéře Schillerovy Marie Stuartovny a v kladenském divadle jsme nastudovali Feydeauova Brouka v hlavě. Do konce sezóny mě už žádné zkoušení nečeká a jsem za to rád.

Máte nějakou vysněnou divadelní nebo filmovou roli?

Žádnou vysněnou roli nemám. Řekl bych, že si mě role vybírají samy podle toho, co zrovna prožívám v osobním životě. Jedním z takových příkladů byla role pilota v Malém princi na scéně Národního divadla. Režisér Vladimír Morávek mi ji nabídl právě ve chvíli, kdy jsem se cítil, stejně jako Exupéry, sám a na pusté poušti.V chebské Papírně se vystavovalo, zpívalo a zněly verše

Foto: Autorské čtení Petra Baťka v Chebské Papírně

Před nedávnem Vám vyšla básnická sbírka s názvem Ona má křídla ….

První sbírka básní Ona má křídla vyšla zhruba před dvěma lety a je plná citlivých, milostných, až snových veršů. Inspirací mi byly nejen ženy, ale hlavně můj vztah k nim. Obsahuje několik desítek básní a vznikala něco kolem čtyř měsíců. Letos v květnu vychází kniha druhá a ta se jmenuje Výkřik motýla. Jeden ze slavnostních křtů proběhne v chebské Papírně a budete na něj všichni srdečně zváni!

Vaše básně jsou něžné, jste romantik?

 Básnění je terapie mé duše. Píšu z vnitřního přetlaku, z potřeby psát. První je pocit, který se snažím uchopit a pak přicházejí slova. Odkud přicházejí, to nevím.. Je pravda, že pár básniček se mi zjevilo ve snu a musel jsem si je hned po probuzení zapsat. Připadám si jako takový zapisovatel veršů, které proudí kolem mě. Když se ke svým básním vracím, připadá mi, jakobych četl verše někoho jiného. Je to zvláštní, magický a krásný proces.

Tíhnul jste k poezii už jako dítě?

Tíhnul jsem k literatuře. Od malička jsem si psal povídky a toužil po tom, že napíšu celý román. Později jsem přešel ke scénářům, písňovým textům a básničkám.

Jaký projekt právě připravujete?

Připravuji poměrně velkou akci a tou je Historický víkend v Plzni (8.-10.6.). Kromě toho mám ve své režii několik dalších akcí a už teď se těším na moderování třetího ročníku Mezinárodního festivalu kresleného humoru ve Františkových Lázních (13.-14.7.). Těším se na několik letních koncertů se svou kapelou The End of Colours – The Doors revival a také na první sólový koncert, který mě čeká o prázdninách na zřícenině hradu Trosky.Petr Batěk 2

Foto: Archiv Patra Baťka

Kde s Vámi mohou čtenáři aktuálně setkat?

Třeba v Západočeském divadle v Chebu na derniéře Shakespearova Othella, nebo na již zmiňované Marii Stuartovně. Rád se také v poslední době vracím do krásného a tvůrčího prostředí chebské Papírny. Budu se tedy těšit na nová setkání..