Je malá, její nadmořská výška je jen něco málo přes 500 m. n. m. a přesto ji každý zná. Řeč je o vyhaslé sopce Komorní hůrka u Chebu, která vešla do vědeckého zájmu zejména v 19. století, kdy pomohla usmířit dva nesmiřitelné tábory vědců. Tehdy byla geologie jako věda ještě v plenkách. A tak tehdejší odborníci netušili, jakým způsobem přesně vznikají horniny na zemi. Vědci se rozdělili na dvě skupiny, jedni věřili, že horniny vznikají ukládáním ve vodě, a druzí měli za to, že vznikají vulkanickou činností. Jedni si říkali neptunisté a druzí plutonisté. Neptun je v mytologii totiž bohem vod a moří a Pluto je bohem ohně a podsvětí.
Mezi plutonisty patřil tehdy také básník a přírodovědec Johann Wolfgang von Goethe. Ten při svých toulkách Chebskem objevil právě Komorní hůrku a prohlásil ji za sopku. Druhá skupina vědců se mu však vysmála a oponovala, že se nejedná o žádnou sopku, ale vyhořelou uhelnou sloj. Básník tak tehdy navrhl, aby se do podzemí sopky vyrazila štola. Tou měli geologové zjistit, zda jde skutečně o sopku. Dlouho se však nedařilo sehnat dostatek peněz. Nakonec se do všeho zapojil hrabě Kašpar Šternberk, který začal se sháněním potřebných financí. Peníze se podařilo sehnat až po Goethově smrti. Přesto hrabě Kašpar Šternberk na svůj slib nezapomněl. Sehnal další horníky a začalo se s ražbou 300 metrů dlouhých chodeb. Po třech letech narazili horníci na vyhaslou přívodní dráhu vulkánu a mohli tak opravdu dát Goethovi za pravdu. V době, kdy se v Komorní hůrce střídal jeden horník za druhým, vycházely v odborných časopisech po celém světě zmínky o tom, že vědci hledají původ tohoto kopce, což v té době nemělo nikde obdoby.
Dnes je sopka považována za vyhaslou a její stáří se datuje přibližně na 400 až 500 tisíc let. V některých zdrojích se mluví i o milionu let. Sopka vznikla na dně vysychajícího slaného jezera. Odborníci její sopečnou aktivitu označují jako strombolského typu, při kterém láva klidně ze sopky vytéká. Nakonec poslední výlev čediče (olivnického nefilinitu) utuhl a ucpal tak přívodní dráhu vulkánu. Jeho erozní pozůstatek mohou lidé vidět nad ozdobným portálem, tím výlevem je čedičová skalka s vytesaným portrétem Goethovy hlavy. Kráter tu dnes už žádný není, částečně ho poškodila eroze a částečně se na něm podepsala i těžba hornin. Nalézt tu je možné pouze malé úlomky vulkanické škváry, která je však chráněná a nesmí se odnášet. Hrozí za to i tučná pokuta.
Pozůstatek struskového kužele, který po ukončení činnosti vznikl, bohužel téměř zmizel, protože ho tehdy vytěžili lidé kvůli tomu, aby mohli vytvořit a upravit cesty do Františkových Lázní. Dnes je tak vidět pouze jen jeho zbytek. Ve velké jámě, kde se nejvíce těžila utuhlá láva, dnes rostou vzácné a zákonem chráněné rostliny a žijí tu i vzácné ještěrky a plazi. Navíc kopec byl zcela bezlesý a až na začátku 20. století ho zalesnil františkolázeňský okrašlovací spolek. Tím dodal vlastně Komorní hůrce na mohutnosti. V dnešní době je kolem Komorní hůrky řada doprovodných cedulí, které prozrazují další detailní informace o této pozoruhodné přírodní památce. Navíc seismologové a geologové z Geofyzikálního ústavu Akademie věd v Praze pracují na znovuotevření tehdejší Goethovy štoly, aby se mohla i široká veřejnost seznámit s tím, co vlastně vědci v podzemí před téměř dvě stě lety spatřili.
Bát se však nikdo nemusí. Sopka je podle vědců vyhaslá a nebezpečí z ní nehrozí.
„Sopky na Chebsku klasifikujeme jako takzvané monogenetické vulkány. Ty mají jednu nebo několik málo erupcí po sobě a po vyhasnutí se již jejich aktivita neopakuje. Vytvářejí však pole takovýchto kuželů, kde čas od času nový tvar vzniká. Pro vytvoření vulkánu je potřeba, aby se dostatečně velká porce magmatu (horninové taveniny) prodrala ze svrchního pláště na povrch. Současná situace napětí v zemské kůře v západních Čechách není pro výstup příznivá, takže v dohledné budoucnosti není možné erupci vulkánu na Chebsku očekávat. Z dlouhodobého pohledu (v řádu statisíců let) se však nedá obnovení sopečné činnosti na Chebsku vyloučit,“ okomentoval vulkanolog Vladislav Rapprich z České geologické služby.
VID