17. listopadu si připomínáme výročí sametové revoluce, která umožnila změnit politickou orientaci naší země, včetně obnovení výsady svobodných politických voleb. Revoluce dokázala propojit dohromady mnohé skupiny napříč širokým názorovým spektrem, dělníky, ekonomy, umělce, literáty, církevní představitele, studenty, pracující i seniory. Všichni společně toužili po změně, po svobodě, po naději, že všem bude společně „líp“…
Foto: Zdroj internet Svoboda
Možná je dobré se zeptat, co přesně si každý z nás pod tou svobodou a pod tím „líp“ vlastně představuje a co takové moje „líp“ znamená pro druhé… Mít společný cíl znamená mít předně společná očekávání ve společnou budoucnost a zároveň i být za tu společnou budoucnost zodpovědný… Lidé nemají problém si něco odepřít, třebas i riskovat či něco obětovat, jde ovšem o to, zda vím, že taková osobní oběť má svůj smysl. Demokracie musí posilovat víru v to, že úspěch jednoho bude zároveň i příležitostí, a nikoliv prohrou pro druhé…
Politika je starostí o věci veřejné. Zodpovědný politik je předně tím, kdo se o věci veřejné stará. Kdo přivádí mnohé ke společnému stolu, u kterého se rodí společná a smysluplná budoucnost co největšího počtu lidí, nikoliv partajní politika. Každý, kdo se zavře do pomyslné bubliny úzkých osobních zájmů, vlastně rozděluje a demokracii sám popírá. Protože demokracie není udržitelná v zemi, kde lidé nesdílí společné vize, společnou budoucnost i vzájemný prospěch z úspěchu těch druhých/nejlepších…
Ať je tedy Den boje za svobodu a demokracii předně vlastní inventurou toho, jak se každý z nás na té demokracii sám podílí a co pro ni jsme ochotni sami udělat na cestě k pochopení „těch druhých“, se kterými tu svou budoucnost sdílíme…
Metoděj Vít Kout