Letní prázdniny jsou obdobím, kdy k lékařům přichází nejvíce lidí pobodaných od včel, vos nebo pokousaných od jiného hmyzu. Jejich počet navíc rok od roku pomalu roste a s tím se zvyšují i náklady, které pojišťovna vynakládá na péči o ně. V loňském roce vykázala zdravotnická zařízení Všeobecné zdravotní pojišťovně přes 26 tisíc takových pacientů. Náklady se vyšplhaly na bezmála 21,5 milionu korun.
Mezinárodní klasifikace nemocí, podle níž lékaři vykazují pojišťovnám diagnózy, zahrnuje jednak diagnostickou skupinu nazvanou „Kontakt se sršni, vosami a včelami“, jednak skupinu diagnóz „Kousnutí nebo bodnutí nejedovatým hmyzem“. Většina případů spadá do druhé z nich, nicméně je otázkou, jak přesně zdravotnická zařízení při uvádění diagnózy mezi těmito skupinami rozlišují. Nejspolehlivější proto je sledovat součet dat za obě skupiny.
Počty klientů VZP pobodaných a pokousaných hmyzem a náklady na péči o ně
| Rok 2014 | Rok 2015 | Rok 2016 | ||||
| Pacienti | Náklady (Kč) | Pacienti | Náklady (Kč) | Pacienti | Náklady (Kč) | |
| Včely, vosy, sršně | 2 188 | 2 083 000 | 3 348 | 3 271 000 | 2 457 | 2 616 000 |
| Ostatní hmyz | 18 110 | 15 876 000 | 22 354 | 14 170 000 | 23 692 | 18 841 000 |
| Celkem | 20 298 | 17 959 000 | 25 702 | 17 441 000 | 26 073 | 21 457 000 |
Pro většinu zdravých lidí není žihadlo (mnohdy ani více najednou) nebo třeba pokousání od komárů důvodem pro vyhledání lékaře – nepříjemné pocity, bolest, otok či svědění v dohledné době ustoupí. K jejich zmírnění pomůže studený obklad či zklidňující mast. Vážnější problémy nastávají většinou jen tehdy, pokud by žihadlo zasáhlo jazyk či krk. V takovém případě hrozí kvůli možnému otoku udušení a je vhodné vyhledat lékaře.
Těžší reakce na hmyzí jed ovšem zažívají leckdy ti, kdo trpí alergií nebo mají například problémy s atopickým ekzémem. Žihadlo jim může způsobit různě závažné problémy a v krajním případě vyvolat až takzvaný anafylaktický šok. Ten se projeví například problémy s dýcháním, bušením srdce, nevolností, mdlobami, až ztrátou vědomí. Těžká reakce většinou nastupuje do několika desítek minut, ale může nastat i několik hodin po bodnutí. Větší riziko hrozí u starších lidí se srdečními problémy nebo postižením průdušek.
První pomoc u osoby alergické na hmyzí bodnutí spočívá v chlazení místa vpichu a podání protialergického léku, který by tito lidé měli nosit pokud možno u sebe. Podle dalšího vývoje je pak potřebné zvážit, zda bude nutné vyhledat lékaře. Při celkové šokové reakci je ale potřeba vyhledat lékaře vždy, i když se podaří příznaky utlumit za pomoci léků. Hrozí totiž riziko vzniku pozdní reakce.