Na nedávný Festival kresleného humoru ve Františkových Lázních přijel zazpívat také zpěvák Martin Maxa s kapelou. Jejich koncert byl opravdu nevšedním hudebním zážitkem. Vystoupení si nenechali ujít nejen jeho skalní příznivci, ale také místní i lázeňští hosté, kteří zpěváka bez přídavku nenechali z pódia odejít. O tom, jaký vztah má Františkovým Lázním, jak rád relaxuje a na jakém projektu právě pracuje, si Živé Chebsko se zpěvákem povídalo.
Na konci článku je soutěž o zpěvákovo nové CD s názvem Sám sebou
Jaký máte vztah k Chebsku? Františkovým Lázním?
Mám tenhle kraj moc rád. Františkovy Lázně jsou navíc nádherné městečko, v němž stojí za to jen tak brouzdat ulicemi a kochat se místní architekturou. Byl jsem zde už mnohokrát, ale přesto mě pořád baví okukovat nazdobené fasády domů, které tu lemují ulice. Myslím si, že se město za několik posledních let změnilo k lepšímu. A když si k tomu představíte dobré kafíčko v některé z místních kaváren, není co řešit. Člověku je jednoduše blaze.
Máte na Chebsku nějaké oblíbené místo?
Moc rád podnikám prohlídky hradů a zámků, kterých je v tomto kraji požehnaně. Kupříkladu zámek v Kynžvartu či klášter premonstrátů v Teplé, které jsem již několikrát měl možnost navštívit. Ale pokud se týká místa, kde bych si rád zahrál, je to nepochybně hrad Loket. Myslím, že do takového prostředí se moje hudba hodí. Bohužel mě sem zatím nepozvali, tak snad se mi to jednou poštěstí .
Zazpíval jste na MFKH, jaký je Váš vztah k humoru? Jaký druh máte rád?
Na MFKH jsem sice zpíval poprvé, nicméně jsem si tenhle koncert opravdu užil, protože zde bylo úžasné publikum. Navíc jsem v něm rozpoznával spoustu známých tváří mých fanoušků, z čehož jsem měl ohromnou radost. Pokud mohu, rád bych je všechny skrze váš zpravodaj ještě jednou pozdravil a poděkoval jim, že opět zavítali na můj koncert. A pokud se týká humoru, souhlasím se rčením, že humor je kořením života. Mám rád sofistikovaný humor s dobrou pointou. Ten je sice v současných médiích tak trochu vytěsňován různými infantilními obhroublostmi, tu a tam na něj člověk ještě ale narazí.
Zažil jste v poslední době nějakou humornou příhodu?
Spíš naopak, v posledních měsících jsem hodně koncertoval na Moravě a mnohokrát jsem tudíž absolvoval neblaze proslulou D1. Cesta po téhle komunikaci je cestou skutečným předpeklím. Skoro mám pocit, že ve vedoucích pozicích ředitelství silnic a dálnic sedí náboženští fanatici, kteří se rozhodli očistit tímto způsobem český národ. Pokud je totiž účelem tohoto očistce zbavit duše hříchů, jsem čistý jak lilie.
Měl jste čas, prohlédnout si ve Františkových Lázních výstavu kreslířů?
Ano, z podobných lokalit jako jsou Františkovy Lázně nikdy po svých koncertech nespěchám, a tak jsem stihl nejen to zmiňované kafíčko, ale zároveň jsem si prošel i vystavovaná dílka. A musím říct, že jsem byl překvapen, jak vysokou kreslířskou úroveň některá z nich měla.
Kromě zpívání se také věnujete malování. Je to pro vás relaxace?
Nejen to. Malování se stalo mou životní vášní. Věnuji se mu již od útlého věku. Vlastně od okamžiku, kdy jsem se naučil číst, a do ruky se mi dostaly první dobrodružné knížky Karla Maye, které ilustroval geniální Zdeněk Burian. Jeho kresby pro mě znamenaly obrovskou inspiraci, a přestože jsem si v průběhu života našel svůj vlastní styl, zůstal pro mne navždy velkým vzorem.
Co nejraději malujete?
Malířskému stylu, jemuž se věnuji, se obecně říká hyperrealismus. Jinými slovy, snažím se na plátno přenést dokonalou iluzi skutečnosti. V té mé je zpravidla i špetka mystiky a tajemna. Mám to tak rád, tyhle věci totiž nutí člověka trochu přemýšlet a snít. A obě tyto bohulibé kratochvíle jsou mi blízké a oddávám se jim s velkou chutí. Jsem ovšem toho názoru, že na obrazy se má člověk především dívat, nikoliv o nich jen mluvit. Proto, když dovolíte, odkážu na tomto místě vaše čtenáře na mé webové stránky, kde si je mohou prohlédnout a udělat si vlastní názor. Tak tedy www.martinmaxa.cz. Tam jsou k nalezení, kliknete-li na sekci „obrazy“.
Kde všude jste vystavoval?
Své obrazy jsem vystavoval a prodával především v 80. a 90. letech, a to hlavně v Německu, tehdy vlastně ještě v západním. Těch míst bylo hodně, už si je ani všechny nepamatuji. Největší asi proběhly v Hannoveru, Berlíně, Mnichově a v Goslaru. Řekl bych, že to byly výstavy nejspíš úspěšné, protože jsem zde prodal takřka všechny své obrazy. Dnes je mi to i trošku líto, mám totiž v úmyslu znovu začít vystavovat a mé portfolio obrazů je rozseto bůhvíkde. Takže mě čeká spousta práce znovu jej vytvořit. Ale je to krásná práce. Trochu dřina, ale tuhle mám rád.
Na jakém projektu právě pracujete? Budete vydávat nové CD?
Zrovna teď mám v atelieru čerstvě našepsované plátno a v hlavě kompozici, kterou na něj přenesu. Její ústřední postavou bude můj osmnáctiletý syn, takže si musím dát záležet. Navíc je to velmi rozměrný formát, takže to bude dřina opravdu pekelná. A pokud se týká mé hudební tvorby, tak ani zde nezahálím a souběžně pracuji na novém cd. Jsem zhruba v půlce cesty, takže si myslím, že napřesrok by mohlo spatřit světlo světa. Jde to ovšem velmi ztuha. Je to totiž už mé v pořadí 6. cédéčko a není jednoduché přicházet stále s něčím novým. Moji skalní fanoušci jsou totiž zpravidla vzdělaní a velmi vnímaví lidé a těm bych si v žádném případě nedovolil podsunout nějaké klišé.
Jakou hudbu máte nejraději- hrajete pop, poslechnete si také jiný žánr?
Upřímně, nerad hudbu škatulkuji. Jsem toho názoru, že hudba je buď dobrá, nebo klišé. Dobrou písničku můžete zahrát v jakémkoliv aranžmá a pořád bude dobrá. Naproti tomu, dopustíte- li se klišé, můžete se přetrhnout a nic z ní nepoleze. Nepomůže jí žádná pseudointelektuální debata či recenze. Jinými slovy, oddám se rád jakémukoliv žánru, slouží-li dobré písničce. Samostatnou kapitolou jsou ovšem hudební texty. Tady jsem jako celoživotní milovník poezie na klišé obzvlášť háklivý. A pohříchu musím konstatovat, že v tomto směru se s dobrou písničkou setkávám jen velmi zřídka. Zejména v oficiálních médiích, kde vnímám současnou českou písničku z většiny jako velmi tristní a úpadkovou. Snad proto už vlastně neposlouchám rádio ani nesleduji televizi. Jako by se zde všichni domluvili, že budou národu servírovat jen samý odpad.
Spousta muzikantů tráví léto na festivalech, máte také v plánu nějaký?
Musím říci, že tenhle typ produkce mě tak trochu minul. Nevím, jestli je to dobře nebo špatně. Na jednu stranu je jistě vzrušující hrát a zpívat před desetitisícovým davem. Na druhou stranu, je-li jeho větší část opilá či v rauši, bylo by asi naivní čekat, že se někdo bude zabývat pointami vašich textů. Trošku jiné to nejspíš bude na folkových festivalech, kde je publikum kultivovanější a umí naslouchat. Vím to, protože na těchto pódiích jsem se dost často realizoval, zejména v dobách zlaté slávy Porty. A užíval jsem si to.
Jste pracovně velmi vytížený, plánujete nějakou dovolenou?
Mou nejkrásnější dovolenou je harcovat s kytarou na zádech po vlastech českých. V tomto směru jsem vlastně na dovolené pořád a každé ráno děkuji pánubohu za to, že mi umožnil žít právě takhle.
Máte vysportovanou postavu, jaký sport provozujete?
Sportuji velmi rád, nejsem však takový ten ortodoxní sportovní maniak, který žije jen proto, aby stále někde běhal, měřil si čas a cpal se jen čerstvě naklíčenými výhonky. Miluji život, mám rád vínečko, občas si zapálím a k obědu si dám klidně párek s hořčicí. Každopádně se ale cítím dobře, když jsem mírně unavený, a tak se občas trápím čímkoliv, co mě unaví. Třeba i kopáním záhonu na zahradě…
Nestýská se Vám po svojí původní učitelské profesi?
Snad se na mě moji bývalí kolegové neurazí, ale nestýská. Má studia na FTVS sice vycházela z mých tehdejších zájmů, srdce mě pak ale postupem času zatáhlo jinam. A nelituji toho. V tom, co dělám, si zkrátka nepřipadám tak úplně ničemu. Nacházím spřízněné duše a dělím se s nimi o svůj pohled na tenhle svět. Díky nim se necítím být tak osamělý a tenhle jarmark marnosti, jemuž se říká život, mi pak připadá o něco snesitelnější. A pokud to alespoň některý z mých fanoušků cítí stejně, nejsem tu zbytečně.
Soutěž o CD Sám sebou:
Kolik alb dosud Martin Maxa vydal?
Odpovědi zasílejte na e-mail redakce@zivechebsko.cz
Ze správných odpovědí vylosujeme ve středu 16. srpna jednoho šťastlivce. Výherce zveřejníme na stránkách.