V Libé odpočívaly děti se svými pěstouny

Po dobu dvou víkendů (13. až 14. května) a (20. a 21. května) se v odlehlém malebném areálu Libá Camp na okraji obce Libá sešlo na sedmdesát dětí spolu se svými pěstouny, aby si odpočinuli od starostí všedních dní.A libá 1

Dvě sesterské organizace – Centrum rozvoje pěstounské péče (CRPP), které spadá pod Správu zdravotních a sociálních služeb Cheb, a Prima Vizus o.p. s. – Prima rodina (PR) – připravily víkendový rekreačně vzdělávací program pro rodiny, které spojuje jedno společné téma – pěstounská péče. Obě organizace jsou pověřenými osobami k výkonu pěstounské péče a zabývají se sociálněprávní ochranou dětí.

Během prvního víkendu se do Libé sjely rodiny z Chebu a Ašska, druhý víkend byl věnován rodinám ze Sokolovské oblasti.

Pro pěstouny /pečující osoby/ byl připraven po oba dva dny vzdělávací program s terapeutickými a relaxačními prvky, měli i možnost využít individuálních konzultací s psychologem.

Cílem setkání dětské skupiny bylo navázat nová přátelství, zažít úspěch, pobavit se, rozzářit dětské oči poznamenané těžkými příběhy a hlavně setkání dětí s podobným osudem.

Díky příznivému počasí, které nás po oba víkendy provázelo, jsme mohli společné chvilky zahájit venku pod širým nebem. Po vřelém přivítání vedoucí Centra rozvoje pěstounské péče a Prima rodiny Bc. Sonii Sudimacové jsme se rozdělili do skupin a s chutí se pustili do práce.

Dětskou skupinu po dobu obou víkendů provázelo aktuální téma MS v ledním hokeji. Děti byly rozdělené do skupin, které představovaly jednotlivé státy. Každý stát si vytvářel vlastní vlajku a následně ji prezentoval ostatním skupinám. Během této aktivity se projevila dětská nespoutaná fantazie a kreativita.

Po odpoledním odpočinku si první skupina dětí sbalila svačinu a vydala se na cestu. Kam? No, přeci na Libštejn. Nevíte, kde je? V Libé. Po cestě svým kamarádům chystala a schovávala úkoly.A libá 2

Na hradě jsme zhlédli deseti minutový film o jeho historii. S nejstaršími dětmi jsme po strmém schodišti vyšlapali na vysokou věž. V Gotickém sále jsme rozdali náčrtníkové papíry a uhly a s vervou se pustili do kreslení, neboť byla vyhlášená soutěž o nejhezčí kresbu hradu či hradních prostor.

Na nejlepší výtvarníky čekala velice lákavá cena – obrovský tvarohovo-makovo-marmeládový koláč! Šťastní výherci se s radostí o cenu podělili. Velkým potleskem a výbuchem konfet jsme zakončili náš poslední blok řízených činností prvního dne. Děti si ještě zahrály míčové hry, opekly si spolu s pěstouny vuřty a vydaly se do hajan načerpat sílu na další den, kdy je čekalo vyvrcholení společného víkendu – hledání pokladu podle postupně odkrývaných indícií.

Cesta k pokladu byla nelehká. Po vyluštění Hopsavého rébusu děti získaly mapu celého areálu a napnutí se vydaly k pokladu, který na ně čekal v tajné místnosti bez dveří, kde už čekala truhla plná dárkových balíčků.

Na závěr společného víkendu jsme se sešli a povyprávěli si o pocitech z prožitých chvil.

Za pozitivní a milé hodnocení všem účastníkům děkujeme! Vážíme si poznatků, inspirace a zkušeností, které nám práce s dětmi během těchto dvou víkendů dala. Nejcennější je pro nás ale důvěra a přátelství, které nám děti nabídly. Proto také prosíme veřejnost: „Nebuďte lhostejní k osudům dětí.”

Na závěr bychom rády připojily citát, na který jsme při psaní tohoto článku narazily: “Když se ti někdy zdá, že je život příliš těžký, zkus trochu napodobit klauna, kterému sice srdce pláče, ale který přece se smíchem hraje na housle pro jedno dítě, aby se vyléčil ze slz svého srdce.” (Phil Bosmans).

lektorky dětské skupiny

Mgr. Eliška Petrová,

Mgr. Martina Turečková