Vždycky mám velkou radost, když se něco někomu z mého blízkého okolí podaří. A může to být třeba dobře zaběhnutá nová trasa místního běžce, Pavla Maršíka, čerstvý titul sportovkyně roku pro Zuzanu Fialovou či krásné výkony dětí v pěvecké soutěži Kosák, zdejší základní školy, za kterou léta stojí Monika Kocourková. A může to být radost z překrásného Anděla z téže školy, z dílny Dominiky Černé, který bude pro budoucí léta ochraňovat Literární Františkovy Lázně, či z téže dílny svižné, trochu lumpačící, stylizované logo, vhodně „ukradené“ Františkovi pro naše literárky.
Dnes se právě těším ze dvou výstav, jedna je v galerii Brömse. Jsou tu velkoplošné, uchvacující a neotřelé fotografie naší krajiny viděné shora. Autorem je Luboš Stibůrek. Vnímám ty pro mě podivuhodné fotografie nejen jako dekorační, ale i hluboce meditativní, napojené láskou k místu, kde žijeme.
A teď jsem uchvácena ve výstavní síni Městského muzea ve Františkových Lázních. Autor J.S. tu zrovna útěšnýma rukama s citlivými prsty maže na čela bláznů své čarovné a okouzlující balzámy. Potkat se s ním a vytušit jeho bohatou osobnost je půvabné, jako vejít do jeho snových obrazů, které stojí nohama tak na zemi a zároveň svýma rukama a zpěvem o sobě dosahují do nebe, a co, do nebe… – malířovy ruce rozhrnují mraky a vstupují až za ně, až do neznámého kosmu, tolik podobny básním a písním.
A všelijakým plísním, chce se zarýmovat, které nám otravují svět. – Ano, laskavý, ironický a někdy jen lehce pichlavý humor J.S. proměňuje i ty plísně v něco, co nás přece nikdy nemůže zahubit! (Ač už my, abiturienti po XY letech, stojíme již mezi náhrobky našich blízkých, ale ještě se nám v očích blýská. Protože hned vedle si opečeme bezmasé buřty na hlavě blázna, neb on už hoří plamenem…)
Jsme poraženi minutou ticha za bývalého ředitele a kamaráda, Standu Macka s motýlími křídly, a já mám ve druhém oku zároveň slzu za dalšího kamaráda, ředitele téhož muzea, Pavla Stříbrného, jemuž Františkovy Lázně dluží stříbrnou ulici Pavla Stříbrného… Jsou tady s námi a nabírají si kouzelného balzámu.
Alena Vávrová, spisovatelka