V Chebu se pohybuje na dvě stovky lidí bez domova

Pravidelné monitorování lidí bez domova v Chebu přineslo zajímavá data. Více než tři čtvrtiny z celkového počtu jsou muži ve věku 26 až 45 let a na ulici jsou déle než devět let. Stejný počet má trvalé bydliště v Chebu. Nejčastější důvod, proč se stali bezdomovci, je ztráta zaměstnání, závislost na drogách, dluhy i rozvod. Nejmladšímu je 21 a nejstaršímu 69 let.bezdomovci na web malá

Mapování proběhlo v Chebu už počtvrté a všechny výsledky jsou si podobné. Proměňují se pouze místa, kde osoby tráví bez přístřeší ve dne a v noci. „Během předešlých mapování se osoby bez přístřeší pohybovaly zejména v objektech bývalého kláštera v ulici 17. listopadu, v objektu bývalých kasáren na Zlatém vrchu a ve dvou objektech na Májové ulici na křižovatce. Tyto objekty byly v průběhu let 2017 a 2017 zdemolovány,“ sdělil místostarosta Chebu Pavel Hojda. „Počet osob bez přístřeší to ale neovlivnilo, přesunuly se do jiných míst po městě. V nočních hodinách zejména do vybydlených domů ve Wolkerově ulici. Přes den jsou často v obchodních centrech, v nízkoprahovém denním centru a všude, kde je teplo,“ doplnil.

Nejčastěji teď lidé přespávají ve Wolkerově ulici, další využívají noclehárnu nebo spí každou noc jinde. Někteří se na noc přemisťují do okolí Švédského vrchu.

Osoby bez přístřeší, zejména ty, které jsou na ulici již několik let, vykazují známky zhoršeného zdraví, jak po fyzické, tak po duševní stránce. Je patrná celková jejich devastace, která se projevuje psychickými problémy, někteří trpí halucinacemi, bludy; často si nepamatují jaký je den, že mají například dohodnutou schůzku se sociálním pracovníkem. Všichni – až na výjimky – jsou závislí na alkoholu, drogách, nebo na obojím. Ti, kteří jsou na ulici déle jak 10 let, ztrácí přehled o tom, kolik let jsou ve skutečnosti na ulici. Například – od roku 2015 stále uvádí i v roce 2017, že jsou na ulici pořád jenom 11 let.

„Osoby bez přístřeší velmi často migrují mezi různými městy, některé osoby již osobou bez přístřeší nejsou (již bydlí, mají práci atd.), některé osoby zemřely, některé jsou ve výkonu trestu odnětí svobody, v léčebně a jiné,“ uvedla koordinátorka protidrogové politiky Marcela Kopecká. Dohromady bylo za čtyři mapování dotazováno celkem 307 osob bez přístřeší. Z toho 22 osob se v průběhu dosavadních mapování opakovalo.

Téměř polovina osob bez přístřeší uvádí, že nemá žádný příjem, dalších 30 % pobírá dávky pomoci v hmotné nouzi, ostatní uvádí práci na černo, nebo sběr kovů, někteří mají i invalidní nebo starobní důchod.