Vysocepatogenní ptačí chřipka subtypu H5N8 se šíří Evropou. Nákaza je potvrzována u nalezených uhynulých volně žijících ptáků a také v chovech drůbeže. V ČR zatím žádný případ výskytu nebyl potvrzen ani u volně žijících ptáků ani v chovech drůbeže. Přesto je potřeba věnovat zvýšenou pozornost dodržování zásad biologické bezpečnosti a preventivních opatření v chovech drůbeže.
Více foto a informací z taktického cvičení IZS – likvidace ohniska nákazy:http://zivechebsko.cz/2015/07/03/kraj-trapila-ptaci-chripka-nastesti-jen-cvicne/
Co je chřipka ptáků?
Influenza drůbeže, známá také jako ptačí chřipka je virové onemocnění postihující ptáky. Postihuje jak volně žijící ptáky, tak drůbež jako slepice, krůty, kachny a husy. Postižená zvířata mají dýchací potíže, trpí ztrátou chuti a masivně hynou v průběhu 1 – 2 dnů.
Inkubační doba je časový úsek mezi kontaktem s původcem nákazy a vzplanutím klinických příznaků. V případě influenzy je to pouze několik dní. První příznaky se obvykle objeví do jednoho týdne.
Způsob přenosu ptačí chřipky
K přenosu dochází především trusem nemocných ptáků.
Úhyn ptáka na ptačí chřipku lze potvrdit pouze v laboratoři.
Lidé se mohou infikovat pouze kontaktem s infikovanými ptáky nebo jejich exkrety (výkaly, peří, uhynulá zvířata apod.).
Nelze vyloučit přenos ptačí chřipky z nemocných ptáků na drobné savce (kočky, psi apod.).
Dosud nebyl zaznamenán případ přenosu ptačí chřipky z volně žijících ptáků na člověka. Dosud nebyl prokázán přenos nákazy z člověka na člověka.
Příznaky ptačí chřipky
Infikovaná zvířata jsou otupělá a mají načepýřené peří, jsou netečná, odmítají se pohybovat, mají dýchací potíže, jsou apatická (obr. 1). Příjem krmiva je výrazně snížen nebo se objeví úplné nechutenství. Rovněž snáška se výrazně snižuje nebo se úplně zastaví. Vejce jsou deformovaná a mají tenkou skořápku. Některá zvířata vykazují příznaky nachlazení (výtok z nosu, kýchání). Během jednoho až dvou dnů dochází k vysokému úhynu. Zjišťovány jsou krváceniny a nekrotické změny na hřebínku a lalůčcích (obr. 2), edém hlavy (obr. 3). Mohou se objevit otoky a krváceniny na končetinách (obr. 4).
V případě podezření na výše uvedené příznaky u ptáků informujte ihned o události soukromého veterinárního lékaře nebo místně příslušnou krajskou veterinární správu. Řiďte se přesně podle jejich instrukcí. Nedovolte vstup cizím osobám do postiženého místa.
Obecné zásady ochrany člověka před nákazou
Při dodržení základních ochranných pravidel je pravděpodobnost nakažení minimální.
Je třeba:
Chránit se kontaktu s podezřelými zvířaty, uhynulými ptáky, nedotýkat se ptačích výkalů,
poučit děti, aby se nedotýkaly nalezených nemocných nebo mrtvých ptáků a nehrály si
s drůbeží,
Nezpracovávat nemocnou drůbež,
Dbát o osobní hygienu (umývání rukou, přezouvání, převlékání po kontaktu s drůbeží),
Informovat o nálezu většího počtu uhynulých ptáků veterinární správu,
Ochrana domácích miláčků – psů, koček apod. – zabránit jim v kontaktu s uhynulými
nebo nemocnými ptáky
Při zahraničních cestách do rizikových oblastí postižených ptačí chřipkou, se vyhýbat
trhům s drůbeží, nekonzumovat zde jídla na ulici. Dbát dalších doporučení vydaných
Evropským centrem pro kontrolu a prevenci nemocí a Ministerstvem zdravotnictví,
která jsou zveřejněna na www.mzcr.cz
Zásady pro drobnochovatele drůbeže
V tomto období výrazně doporučujeme chovatelům drůbeže, která má přístup do venkovních výběhů, tam kde je to technicky a provozně možné, umístění zvířat uvnitř budovy.
Ideální je drůbež chovat v uzavřených objektech a chránit ji před kontaktem s volně
žijícím ptactvem,
Slepice, kohouty a krůty nedržet společně s vodní drůbeží,
V chovech, kde není možno zajistit chov v uzavřeném objektu, přijmout opatření,
která v nejvyšší možné míře zabrání kontaktu s volně žijícími ptáky,
Krmivo a vodu umístit uvnitř budovy, v krajním případě pod přístřeškem,
Pokud možno zamezit pobytu na vodních plochách, kde jsou i volně žijící vodní ptáci,
Pokud možno nenapájet neošetřenou vodou z povrchových vodních nádrží,
ke kterým mají přístup volně žijící ptáci
Venkovní vodní nádrže dle možností chránit před volně žijícími ptáky (sítě, ploty, zábrany),
Pokud je to možné a vhodné využít plašičů, např. siluetu nebo maketu dravce,
Zamezit znečištění krmiva a vody trusem volně žijících ptáků,
Oznámit zvýšený úhyn, onemocnění nebo změnu chování ptáků veterináři,
Nekrmit zvířata masem uhynulých ptáků.
Zdroj: Státní veterinární správa