Zámek Kynžvart má za sebou velmi úspěšnou sezónu. A už se chystá na další

Letos zavítalo na zámek Kynžvart přes 40 tisíc návštěvníků. To je o deset tisíc víc, než v roce 2015. Svou zásluhu na tom jistě mají i mimořádné akce, kterých se zde konala celá řada. Lidé díky nim měli šanci poznat, že je Kynžvart bez nadsázky zámek plný pokladů.Zámek-Kynžvart-připravil-novou-expozici

„Sezóna 2016 patří k nejúspěšnějším za několik předchozích let. Pro návštěvníky jsme letos připravili mnohé změny a novinky a myslím, že to lidé ocenili,” říká kastelán zámku Kynžvart Ondřej Cink. A návštěvnost jeho slova potvrzuje. Minulý rok sem zavítalo necelých 30 tisíc lidí, letos víc než 40 tisíc.

Obrovský úspěch měla například prezentace egyptologického výzkumu, při které si mohli zájemci prohlédnout mumii kněze Pentahutrese s odborným výkladem. Velmi zajímavá byla také výstava Magdeburské kroniky. (Kdo ji nestihl navštívit, může se s námi „vrátit v čase“. Informace o kronice jsme pro vás připravili na konci článku, najdete zde i fotogalerii z akce.)

Bohatý bude program i v příští sezóně. Kastelán zámku Ondřej Cink potvrzuje, že nouze nebude také o novinky.

„Na každou sezónu připravujeme něco, čím chceme oslovit jak nové návštěvníky, tak naše stálé příznivce, kteří chodí na zámek nebo do parku několikrát do roka,“ říká kastelán s tím, že zámeckých rybnících bude nově k vidění lodička. A ne ledajaká. „Loďka byla vyrobena na zakázku podle starých fotografií z konce 19. století. V určitých dnech si návštěvníci budou moci loďku zapůjčit a brázdit po vodní hladině,“ doplňuje Ondřej Cink.

„Další z dlouhodobě připravovaných projektů je další obohacení návštěvních tras zámku o mnohá vzácná díla z depozitářů, nyní se zejména zaměřujeme na knižní památky. Byly pořízeny speciální vitríny, které umožní častěji prezentovat vzácné staré tisky a cenné rukopisy. Bude také zpřístupněna část kolekce vzácných mincí. Bohužel z důvodu bezpečnosti nelze jinak než formou přesně zhotovených kopií. Z rozsáhlé kolekce byly vybrány jednak vzácné kusy, jednak zvláštní druhy, například z orientu, které mají roztodivné tvary,“ popisuje.

Na své si ale přijdou i ti, kteří si oblíbili kulturní akce na zámku Kynžvart. „Již teď je možné návštěvníky pozvat například na Zámecký jarmark, který oproti předchozím rokům bude doplněn o bohatý kulturní program, Hrané noční prohlídky, Hradozámeckou noc a další. Nyní v pilotním režimu probíhají tzv. dětské prohlídky zámku, které se ukazují jako velmi žádané. Dětem je přizpůsoben čas prohlídky i prostor. Cílem není projít celý zámek, ale jen jeho část, průvodní slovo vede podle tématu „Bílá paní“ nebo „kněžna“ a formou hry a pohádky jsou děti seznamovány se světem zámků, hradů, králů a princezen. Od příštího roku budeme dětskou prohlídku nabízet i rodičům s dětmi,“ podotýká kastelán s tím, že tyto prohlídky však budou možné jen na základě na předchozí objednávky, a to při alespoň pěti dětských návštěvnících.

Magdeburská kronika

Chronica Archiepiscoporum Magdeburgensium. Magdeburská kronika je vzácný, bohatě iluminovaný rukopis na pergamenu. Jde o půl tisíciletí starou knihu, která vyžaduje speciální podmínky – místnost musí mít správnou teplotu, vlhkost a ideálně žádné světlo. I proto ji lze vystavovat pouze výjimečně. Podle Petry Jadlovské ze zámku Kynžvart jde o ukázku nejzdobnějšího renesančního iluminačního systému. „Magdeburská kronika je zrcadlem k Dalimilově či Kosmově kronice,“ a vysvětlila, že byla napsána z církevního pohledu. Právě ale církev v té době měla vliv na celou společnost. Líčí tak historii Magdeburgu od Oty I. Velikého, prvního císaře Svaté říše římské, až do roku 1513. Navíc stačil málo a po knize nemuselo zbýt ani památky. Rukopis vznikal v bouřlivé době Martina Luthera. Unikl hrůzám třicetileté války a dostal se do majetku rodu Metternich – Winneburg. Ale i tady mnoho nechybělo a stal se kořistí francouzských komisařů po dobytí Koblenze francouzskými revolučními vojsky v roce 1794.IMG_9329 na wb