Jaké způsoby léčby křečových žil hradí zdravotní pojišťovna a jak je to s úhradou léků a kompresivních punčoch?

Základem klasických léčebných postupů u křečových žil je kompresní léčba za pomoci lýtkových, stehenních či polostehenních punčoch a punčochových kalhot. Z prostředků veřejného zdravotního pojištění jsou plně hrazeny kompresivní punčochy a punčochové kalhoty v základním provedení, nad rámec tohoto základního provedení se pacient na úhradě podílí.IMG_6353-malá-na-web

Kompresivní punčochy nebo punčochové kalhoty se vyrábějí v několika kompresních třídách, přičemž pojišťovna (v souladu se zákonem o veřejném zdravotním pojištění) hradí kompresivní elastické punčochy
a punčochové kalhoty II., III. a IV. kompresní třídy. Nejrozšířenější je druhá kompresní třída, indikovaná u varixů s projevy chronické žilní nedostatečnosti II. st., po operaci a skleroterapii, při trombóze, flebitidě apod. Třetí kompresní třída je předepisována při chronické žilní nedostatečnosti III. st., u posttrombotického syndromu a po zhojení bércového vředu. Čtvrtá kompresní třída není určena k léčbě křečových žil, ale je indikována např. u těžkých případů lymfedému. Punčochy a punčochové kalhoty I. kompresní třídy nejsou zařazeny mezi zdravotnické prostředky hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Slouží jako prostředky podpůrné a je možno je zakoupit i mimo výdejny zdravotnických potřeb.

Punčochy a punčochové kalhoty II. kompresní třídy mohou pacientovi předepsat (na Poukaz na léčebnou a ortopedickou pomůcku) mimo lékaře specialisty odbornosti dermatovenerologie, chirurgie, vnitřní lékařství, angiologie a lymfologie i praktičtí lékaři, k indikaci III. a IV. kompresní třídy jsou oprávněni pouze lékaři specialisté zmíněných odborností. Výběr vhodného typu kompresních punčoch je plně v kompetenci ošetřujícího lékaře. Pacientovi by měl přednostně nabídnout plně hrazený produkt; v případě částečně hrazeného, kde se na úhradě pacient podílí, je povinen ho na tuto skutečnost upozornit. Můžeme doplnit, že doplatky na zdravotnické prostředky se nezapočítávají do ročního ochranného limitu; ten se týká pouze doplatků za léky.

Nezbytnou součástí léčby je i léčba farmakologická, která má zabránit dalšímu poškozování žilního systému a odstranit nebo alespoň zmírnit průvodní obtíže. Léčivé přípravky částečně hradí zdravotní pojišťovna, pacient se na úhradě podílí. Doplatky, resp. jejich započitatelná část se načítají do ročního ochranného limitu. Pojištěncům od 65 let se do tohoto limitu započítávají i doplatky na částečně hrazené léčivé přípravky, které obsahují léčivé látky určené k podpůrné nebo doplňkové léčbě. Seznam těchto léčivých látek vydává ministerstvo zdravotnictví vyhláškou a konkrétně podpůrná a doplňková venofarmaka (jak lokální, tak podávaná ústy) v něm zahrnuta jsou. Jedná se např. o escin, rutosid, heparin a další.

Chirurgická léčba křečových žil, k níž je nutno v závažnějších případech přikročit, je pojišťovnou plně hrazena. Endovaskulární léčba, kdy je do povrchového žilního kmene zavedena speciální sonda vysílající laserové záření nebo bipolární radiofrekvenční proud, pojišťovnou hrazena není, stejně jako léčba laserem. Metličky a drobné žilky lze léčit sklerotizací, která je pojišťovnou hrazena 12x za 1 rok. Sklerotizace se provádí i u některých druhů varixů, žilních spojek nebo reziduí po operaci varixů. V tomto případě je léčba pojišťovnou hrazena až 24x za 1 rok.

 

O tom, který způsob léčby je pro daného pacienta nejvhodnější, rozhoduje ošetřující lékař, pacient ale s navrženým postupem (včetně výše úhrady) musí souhlasit.