V nejstarším českém pravoslavném chrámu svaté Olgy ve Františkových Lázních začala rekonstrukce. Na podrobnosti jsme se zeptali duchovního správce chrámu, otce Metoděje Kouta, který v lázeňském městě slouží již šestým rokem. 
Jaký je cíl stávajících stavebních prací, které na chrámu probíhají?
Cíle první fáze oprav chrámu je vnější fasáda chrámové věže. Chrám opravu už nutně potřeboval. Na vyšších místech věže, která jsou nejvíce vystavena náporu větru a deště, začaly opadávat kusy omítky. Na několika místech do věže zatékalo. Je pro nás důležité, aby byl chrám pěkný zvnějšku i zevnitř, aby důstojně reprezentoval naši církev i lázeňské město. Chrám navštěvují pravoslavní věřící i turisté z celého světa. Zvláště pak věřící z Ruska o chrámu vědí, znají jeho historii. Svatá kněžna Olga je pro ně významná světice, asi jako pro Čechy svatá kněžna Ludmila.
Jak postupuje samotná oprava?
Je to velmi cenná zkušenost. Největším překvapením pro nás i památkáře byl časem zapomenutý fakt, že řada zdobných prvků – sloupků a tympanonů není běžná štukatérská práce, ale jemnozrnný pískovec. Po odstranění starých nátěrů se ukázalo, že sloupky ve dvou nejvyšších patrech jsou v dezolátním stavu. Památkáři rozhodli, že technický stav kamenných prvků fasády vyžaduje odborný zásah restaurátora. To samozřejmě opravu komplikuje a prodražuje. Pozoruhodné bylo taktéž odkrytí původního dekorativního režného zdiva – barevných pálených cihel žluté a červené barvy, které zvýrazňují zdobné kříže na fasádě. Tento znovu objevený dekorativní prvek se ve Františkových Lázních vyskytuje jen na chrámu svaté Olgy.
Hovořil jste o první fázi – jaké budou další fáze oprav?
První etapa nám odkryla velké množství informací o fasádě samotné. Řekl bych, že nás do budoucna už tolik věcí „nepřekvapí“. Původní rozpočet nepočítal s nutností zásahu restaurátorů. Věž tak oproti původnímu plánu nebude opravena celá. I letos podáme žádost o dotaci v rámci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón na rok 2017. Pokud to vyjde, rádi bychom příští rok dokončili opravu věže a vstupního traktu chrámu. I za pomoci dotací je pro nás každá oprava poměrně nákladná. Jsme závislí na darech věřících, ze kterých kryjeme běžné opravy a provoz chrámu i fary, pastorační a charitativní aktivity naší obce.
Kdo všechno na opravu finančně přispěl?
Největší díl jde z již zmíněného Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón, který vypisuje ministerstvo kultury, opravu chrámu dále financuje naše pravoslavná církev, město Františkovy Lázně i Karlovarský kraj. Vzhledem k nutnému zásahu restaurátorů si nedovedu opravu chrámu bez dotací představit, řada původních stavebních prvků a detailů by zřejmě navždy zanikla.
Komu a jak vlastně chrám slouží?
Každý týden se v chrámu odslouží tři pravidelné bohoslužby, plus soukromé obřady jako křty a zádušní bohoslužby. Účast na nedělních bohoslužbách se pohybuje kolem 50 lidí – většinou místních, cca 20 % tvoří lázeňští hosté. Mimo bohoslužebné poslání se snažíme, aby chrám plnil úlohu turistického cíle i místa ztišení. Chrám je bezplatně přístupný i mimo čas bohoslužeb, každý den je otevřen od 14 do 18 hodin. Denně si chrám přijde prohlédnout 30–40 lidí, na požádání děláme i komentované prohlídky pro skupiny i jednotlivce. Další rovinou je kulturní život. V chrámu pořádáme koncerty pravoslavné duchovní hudby, každým rokem se účastníme „Noci kostelů“. Stále přemýšlíme, jak by mohl náš chrám vhodným způsobem sloužit místním i lázeňským hostům. Letos navíc přibude v chrámu další unikátní prvek – nový relikviář s více než 30 ostatky světců z celého světa. V našem malém lázeňském městě tak lidé budou moci uctít například ostatek prvního českého poustevníka sv. Ivana Českého, sv. české kněžny Ludmily, biblické Máří Magdalény, patrona Francie sv. Denise či významných ruských světců Sergije Radoněžského a Serafima Sarovského.