Dárcovství krve je bezplatné, ale celý ten proces, zejména vyšetření dárců jistě něco stojí. Co z toho hradí zdravotní pojišťovny a jaká vyšetření krve dárců se provádějí, aby vše bylo bezpečné?
„Ještě před vlastním odběrem se v laboratoři provede z malého vzorku krve vyšetření krevního obrazu, u prvodárců se navíc provádí i vyšetření moči. Lékař potenciálnímu dárci před odběrem změří tlak a pulz a posoudí celkově jeho zdravotní stav a způsobilost k odběru,“ uvedl tiskový mluvčí VZP Oldřich Tichý. Dárce před odběrem také vyplňuje dotazník zaměřený na prodělaná onemocnění nebo možné kontakty s infekcí, rizikové chování apod. „Tento dotazník je z hlediska bezpečnosti příjemce velmi důležitý. I když se totiž odebraná krev vyšetřuje na nejzávažnější krví přenosné choroby, nejsou testy na 100 % schopny odhalit případnou infekci, protože krátce po nakažení ještě v krvi nejsou příslušné protilátky,“ doplnil mluvčí.
Odběr není ze zdravotního hlediska pro dárce nijak rizikový – místo vpichu je pečlivě dezinfikováno, používá se zásadně jen jednorázový materiál (jehly, odběrové sety, zkumavky), pracuje se v rukavicích. Také tento materiál je pojišťovnou hrazen.
Následně po odběru se provádí podrobné vyšetření krve. Z hlediska minimalizace rizika přenosu závažných chorob darovanou krví je nejdůležitější to, že je zajištěna diagnostika omezující přenos AIDS a žloutenek typu B a C. Zjišťuje se přítomnost HIV (viru způsobujícího AIDS), anti HCV (protilátky, která zůstává v krvi, jestliže byl člověk vystaven viru hepatitidy C) a HBsAG (tzv. australského antigenu signalizujícího probíhající hepatitidu B). Tato tři vyšetření výslovně vyjmenovává zákon o veřejném zdravotním pojištění jako pojišťovnou hrazená, ovšem provádějí se (a pojišťovna hradí) i další – zjištění krevní skupiny, Rh faktoru a tzv. nepravidelných protilátek v krvi, krev se testuje i na syfilis. V případě odchylky u některého z vyšetření je dárce následně informován a je mu doporučen další postup.
Z krve se přímo na transfuzním oddělení hned po odběru připravují transfuzní přípravky, tedy jednotlivé složky: červené krvinky, krevní destičky a plazma. Pacientovi se při léčbě podává jen ta část krve, kterou potřebuje. Z krve, konkrétně z plazmy, se rovněž průmyslově vyrábějí tzv. krevní deriváty, nezbytné pro léčbu nemocných (např. koncentráty koagulačních faktorů pro hemofiliky, albumin, imunoglobuliny). Transfuzní přípravky i krevní deriváty pojišťovna hradí, pacient je dostává bezplatně. Před podáním transfuzního přípravku transfuzí se vždy posuzuje jeho slučitelnost s krví příjemce a i toto testování kompatibility samozřejmě pojišťovna hradí.