Střevní infekce jsou po infekcích dýchacích cest druhým nejčastěji se vyskytujícím onemocněním. Zvláště u malých dětí zůstávají akutní průjmy, i přes zlepšující se péči, závažným problémem. Co onemocnění způsobuje, jaké jsou příznaky a jak probíhá léčba, si Živé Chebsko povídala s chebskou dětskou lékařkou Silvií Šubou.
Co to vlastně průjem je?
Průjem se definuje jako porucha trávení a vstřebávání. Nejčastějšími příznaky jsou nevolnost, zvracení, řídká až vodnatá stolice, bolesti břicha, křeče, teploty nebo nutkání na stolici. Velmi záleží na místě postižení trávicí trubice, proto například při postižení žaludku převažuje zvracení. Při postižení střeva nastávají spíše průjmy. Pacienti při průjmovém onemocnění ztrácejí tekutiny a elektrolyty stolicí či zvracením nebo pocením. Těžké ztráty mohou vézt k dehydrataci se závažnými zdravotními následky.
S jakými druhy průjmových onemocnění se můžeme setkat?
U prostého průjmu jsou stolice řidší, častější, objevuje se mrzutost a nechutenství, eventuálně zvracení. Nejsou známky dehydratace, tělesná hmotnost se snižuje maximálně o 1 až 2%.
U toxického průjmu se objevuje dehydratace, překyselení až šok. Tyto poruchy ohrožují základní životní funkce mozku, srdce, krevného oběhu a činnost ledvin. U dětí vidíme četné vodové až stříkavé stolice a objevuje se horečka. Pravidlem bývá zvracení, podkroužené oči, bledost kůže a chladné končetiny. Dítě bývá apatické nebo dráždivé a neklidné. Klesá mu krevní tlak, zrychluje se pulz a dítě méně močí. Dle množství ztracených tekutin se posuzuje stupeň dehydratace ( I až IV.).
Jaké jsou příčiny průjmových onemocnění a co je způsobuje?
Neinfekční průjmy vznikají po chybách ve výživě, a to buď překrmováním dětí, nebo naopak nedostatečnou kvalitní výživou. Další možností vzniku neinfekčních průjmů jsou různé formy malabsorbce, jako je např. celiakie, intolerance kravského mléka, laktózová intolerance nebo nastávají po antibiotické terapii.
Infekční průjmy bývají způsobeny různými mikroby, bakteriálními toxiny, viry nebo parazity. Nejčastějšími původci bakteriálního průjmového onemocnění u nás jsou salmonely, Campylobacter, Escherichia coli a z virových původců vedou rotaviry.
Salmonely jsou bakterie odolné vůči vlivům zevního prostředí, schopné růst s kyslíkem i bez kyslíku. Ve vlhkém prostředí přežijí dny až týdny, ve zmrazeném i měsíce. Zničí se v kyselém prostředí, při teplotě nad 70 °C a dezinfekcí. Zdrojem nákazy bývají zvířata, ptáci, hlodavci nebo zvířecí produkty či potraviny nezpracované za vyšších teplot. U nás jsou nejčastěji zdrojem nákazy slepičí vejce a výrobky z nich. Častěji bývá pozitivní na onemocnění bílek než žloutek. Inkubační doba je 6 až 48 hodin. K nákaze dochází požitím kontaminované potraviny. Ve střevě se baktérie pomnoží a postupně dochází k projevům nemoci. Projevy mohou být od zcela bezpříznakového nosičství až po velmi vážné průjmy s komplikacemi. Jako komplikace se můžou objevit kloubní a kožní potíže tvorbou zánětlivých, bolestivých a zatvrdlých uzlů.
Campylobacter je druhým nejčastějším bakteriálním původcem průjmu. Zdrojem bývá nepasterizované mléko, ale i kontaminovaná voda. Přenášet jej mohou štěňata, koťata i nemocný člověk. Známé jsou také profesní nákazy u pracovníků s hovězím dobytkem nebo s drůbeží. Inkubační doba je 2 až 5 dnů. Obraz onemocnění bývá buď horečnatý průjem s příměsí krve, nebo se přidají i celotělové příznaky jako jsou zvracení, blouznění, zvětšení jater a sleziny, žloutenka až po postižení srdce, mozku, ledvin atd.
Z virových původců se u nás nejčastěji vyskytuje nákaza rotaviry. U dětí do 2 let jsou nejčastější příčinou gastroenterokolitidy. Jejich inkubační doba je od 24 až 72hodin. Virus se vylučuje stolicí delší dobu ještě před začátkem onemocnění a přenáší se orofekální cestou. Většinou postihuje celé kolektivy dětí nebo členy domácnosti. Onemocnění probíhá s vysokými horečkami a intenzivním zvracením, které trvají nejčastěji 2 až 3 dny. Během 1. až 3. dne se objevuje vodnatý průjem, který trvá 4 až 7 dní. Děti jsou zchvácené, odmítají tekutiny a prohlubuje se dehydratace. Časté jsou také závažné poruchy vnitřního prostředí. Velká většina dětí končí v nemocnici s výraznou dehydratací. Ze závažné dehydratace se pacienti zotavují pozvolna, někdy při převádění na normální stravu se stav opět zhorší.
Jak probíhá léčba?
Mezi základní možnosti léčby průjmových onemocnění patří rehydratace, to je náhrada ztracených tekutin. Musí se přihlížet na základní denní potřebu tekutin, ztráty zvracením, stolicí a pocením. U lehčích průjmů postačí nahradit tekutiny a ionty popíjením tekutin obsahujících potřebné množství minerálů a těžších stavů je nutná infuzní léčba. Realimentace znamená postupné zavádění šetrné dietní stravy. U kojených dětí kojení nepřerušujeme. Mateřské mléko je významným imunologickým ochranným mechanizmem. U uměle živených dětí začínáme rýžovým odvarem, pozvolna při dobré toleranci přidáme mléko s omezením laktózy. Z ovoce se doporučuje banán nebo loupaná jablka. U starších dětí podáváme nemléčnou dietu bez tuků.
Na trhu existuje velké množství léků, které lze podávat. Existují léky, které urychlují vstřebávání vody ze střev zpátky do těla. Dále jsou to dezifinciencia střev nebo probiotika. Velmi často však postačí nemléčná a nemastná dieta, doplňování tekutin a trpělivost.
Jaká jsou preventivní opatření?
Důležitou prevencí průjmových onemocnění jsou hygienická opatření, bezpečné pitné zdroje a osvěta. Proti rotavirovému onemocněni, které mívá dramatičtější a zdlouhavější průběh než bakteriální, se lze už v dnešní době chránit očkováním. Musí se však podat v časném kojeneckém věku. Výhodou je, že se podává ústy.