Pravoslavným křesťanům začne tuto neděli (po večerní bohoslužbě se vzájemným odpuštěním) tzv. „velký“, předvelikonoční půst. Smyslem velkého postu, který trvá 48 dnů, je připravit se duchovně i tělesně na největší křesťanský svátek – Paschu neboli slavné Vzkříšení Ježíše Krista. Pravoslavní křesťané se po celém světě řídí starými předpisy, podle kterých musí nejprve židé oslavit pesach, aby křesťané mohli oslavit Ježíšovo vzkříšení. To je také častou příčinou rozcházení se data oslav Velikonoc mezi východní (pravoslavnou) a západní (katolickou a evangelickou) církví, která se tímto pravidlem přestala v 16. století řídit.
Velký pátek – vynášení tzv. pláštěnice na Boží hrob (pláštěnice je plátno, na kterém je vyobrazen Kristus sejmutý z kříže)
Velkému postu předchází přípravná masopustní neděle (letos 6. 3.), od které se už věřící pravoslavného vyznání zříkají masa, ale stále ještě mohou celý týden jíst mléčné výrobky. O následující, syropustní neděli pak z jídelníčku pravoslavných mizí veškeré živočišné produkty a zbylých 48 dní věřící jedí pouze rostlinnou stravu. Půst přitom není synonymem pro dietu, ale je časem zvýšeného modlitebního úsilí, zvýšené účasti na bohoslužebném životě a konání skutků milosrdenství. Věřící mají během velkého postu absolvovat osobní zpověď na začátku a na konci postu. Velký půst má většinu vlastních bohoslužeb, liturgickou barvou je tmavá, povětšinou fialová barva. První týden velkého postu se čte Velký kající kánon sv. Ondřeje Krétského ze 7. století. Během postu je řada dní (sobot) vymezena vzpomínání zesnulých.
Velká sobota – vystavený Boží hrob v chrámu
Velký půst se skládá ze dvou částí: tzv. čtyřicátnice, což je připomínka starozákonní 40 let trvající cesty Izraele po poušti kvůli očištění jejich hříchů, a dále tzv. strastného týdne, kdy si křesťané připomínají utrpení Ježíše Krista, jeho zajetí, výslech, ukřižování, uložení do hrobu a přebývání v podsvětí. 49. den je pak oslavou Ježíšova slavného vzkříšení, a tedy zároveň i koncem nejdelšího postu církevního roku. Letošní paschální (velikonoční) svátky v pravoslavné církvi připadají na 1. května (Neděle Vzkříšení).
otec Metoděj Kout