Moje práce má teď smysl, říká úspěšná producentka marmelád

Mandarinka s vanilkou a zázvorem nebo pomeranč s thai a chai – jsou nevšední kombinace chutí domácích marmelád. Zároveň jsou to také oceněné výrobky na mezinárodní soutěži v marmeládové velmoci, Anglii. A kde se taková dobrota připravuje? Tady u nás v Karlovarském kraji, v malé obci Šindelová na Farmičce Modřinka. O tom, jak se stane, že někdo vymění Prahu za venkov, a jak daleká cesta je od nápadu k realizaci, si Živé Chebsko povídalo s Lucií Klimešovou producentkou těchto sladkých dobrot.  A kdo bude číst pozorně, ten se může zapojit do soutěže o dvě skleničky marmelády. 

Co vás přivedlo k výrobě marmelád?qqqq 1

V posledních letech jsem si pohrávala s myšlenkou opustit rušný život velkoměsta a zkusit něco vlastního. Dělat práci, kdy za mnou budou zůstávat hmatatelné výsledky mého snažení, práce bude mít smysl a bude zároveň mým koníčkem. S přítelem jsme tuto myšlenku začali proměňovat v realitu. Opustili jsme Prahu a přestěhovali se do Krušných hor na farmu jeho rodičů, kde nabízíme celoročně ubytování a věnujeme se chovu koziček a výrobě produktů z kozího mléka.

Marmelády byly vždycky můj koníček, bavilo mě experimentovat a objevovat nové chutě a ingredience. Na farmě bylo spoustu času zpracovávat ovocné přebytky a nabízet případně k ochutnání našim hostům. Díky jejich nečekaně pozitivním reakcím na mé výtvory jsme si s přítelem řekli proč nespojit příjemné s užitečným a vrhli se na výrobu domácích džemů a marmelád.

Je těžké začít s výrobou?

Od rozhodnutí pustit se do něčeho vlastního až po uvedení v realitu vede opravdu dlouhá a trnitá cesta. Ono to vypadá hrozně romanticky, takový život na farmě, ale za vším je velký kus práce. Mám velké štěstí, že pro výrobu marmelád mám zázemí na farmičce a obrovskou rodinnou podporu.

Ale i tak, rekonstrukce a legalizace provozovny byla časově i finančně náročná záležitost. Člověk musí zajistit výrobu tak, aby odpovídala nejen hygienickým normám, ale i stavební a technické stránce. Vše je potřeba vyběhat po úřadech a zajistit si potřebná povolení. Někdy to bylo obtížné, byrokracie má v našem státě silné kořeny. I když musím říct, že jsme narazili i na úředníky, kteří fandí malovýrobcům, jako jsme my a dokázali nám vyjít vstříc a dobře poradit.

Pamatujete si ještě na svoji první marmeládu?

Jak jsem říkala, vaření marmelád pro mě byl koníček odjakživa, takže na první marmeládu už si vzpomenu jen stěží. Ale co se týká marmelád pro zákazníky, tak to byla nejspíš jahoda se zázvorem, která je dodnes velice oblíbená.

A pak už to šlo samo?

To určitě ne, samo to nejde nikdy. Jedna věc je mít a dokázat vyrobit úžasný produkt, ale abyste ho mohla prodávat a dostat k zákazníkovi, musíte vymyslet zajímavý obal, aby si vás lidé zapamatovali a neustále pracovat na vytváření distribuční sítě.

Určitě jsem to chtěla několikrát vzdát, ale díky skvělé podpoře lidí kolem mě se problémy nakonec vždycky podařilo vyřešit.

Nedávno mi volala 95 letá babička o radu. Dostala naši marmeládu k narozeninám a chutnala jí tak, že si chtěla koupit ještě další, jen nevěděla kde. Připadalo mi neuvěřitelné, že si v tom věku dala takovou práci, aby nás dohledala. Když nám lidé sami volají a píší, že lepší marmeládu nikdy nejedli a pak se k nám stále vracejí a kupují další a další jako dárky pro své nejbližší, tak to považujeme za největší motivaci naší práce. Najednou víte, že děláte správnou věc, že to nesmíte vzdát, protože lidé si vaší práce váží.

Kdo všechno se podílí na výrobě marmelád?qqqq2

Jsme rodinná manufaktura a snažíme se zatím vše zvládat vlastními silami.

Používáte při své práci nějakou speciální technologii?

Nepoužíváme žádné speciální průmyslové stroje ani technologie. Jsme opravdu ruční výroba a zpracování ovoce probíhá tradiční metodou. Při výrobě nepoužíváme žádnou chemii. Naše tajemství je jednoduché. Kvalitní ovoce, které si musí zachovat svou chuť. Navíc naše marmelády obsahují více ovoce než cukru a najdete v nich plno kousků ovoce. Vždycky se musím smát, když mi zákazníci říkají, že si marmeládu nestihli namazat ani na chleba, protože ji snědli na posezení přímo ze skleničky.

Ovoce pěstujete sami nebo ho kupujete?

Kdybychom si pěstovali ovoce sami, bylo by to ideální, ale na farmičce k tomu nejsou vhodné klimatické podmínky. Snažíme se tedy alespoň hledat kvalitní malopěstitele, kteří jsou nám nejblíž. Velkou část ovoce odebíráme z Kláštereckých sadů, jahody z Odravy, meruňky z vyhlášených sadů u Loun a na citrusové plody máme prověřené zdroje ve Španělsku v okolí Valencie, kde si ovoce i sami sbíráme.

Jak vybíráte kombinace?

Když je pro člověka vaření koníčkem, kombinace nejrůznějších chutí ho napadají automaticky. Důležité je nebát se a kombinovat i zdánlivě neslučitelné přísady. O to je pak výsledek někdy překvapivější a zajímavější. Pro mě osobně jsou třeba dobrým zdrojem inspirace návštěvy různých restaurací a kaváren, všímám si, jaké chutě kombinují ostatní. A pak samozřejmě cestování a různé foodblogy.

Jaká kombinace je nejžádanější?

Myslím, že my Češi už se nebojíme s chutěmi experimentovat a nevyhledáváme jenom klasiku v podobě jahody, meruňky a rybízu. A i když se říká, že tisíc různých lidí, tisíc různých chutí, mezi naše nejžádanější patří kombinace švestka, skořice, rum a pomeranč, thai chai, která získala ocenění i na mezinárodní soutěži marmelád.

Kdy vás napadlo, že se přihlásíte do soutěže? Nebo vás přihlásil někdo jiný?

Přihlásili jsme se sami. Soutěž se koná v marmeládové velmoci – Anglii. Ocenění z této soutěže je velice prestižní záležitost, v loňském roce musely naše marmelády obstát v konkurenci více než 2 500 soutěžních vzorků. Všechny vzorky jsou ochutnány odbornou gastronomickou porotou a získání medaile svědčí i o tom, že naše produkty jsou opravdu kvalitní a poctivé. V loňském roce jsme získali hned dvě medaile. Jednu stříbrnou za příchuť mandarinka, vanilka, zázvor a jednu bronzovou za exotickou kombinaci pomeranč, thai, chai. V České republice se také pořádá marmeládová soutěž. Konkrétně se jedná o Kunratickou džemparádu. V Kunraticích, které leží v severních Čechách, se za první republiky nacházela známá továrna na výrobu džemů. Tato soutěž, která se těší rok od roku větší oblibě, má navázat na prvorepublikovou tradici. I v této soutěži jsme získali několik ocenění. Jedná se například o již zmiňovanou švestku, skořici, rum, dále například hruška, karamel, broskev, levandule či citron, hruška.

Dosáhli jste s marmeládami i dalších úspěchů?

Další dílčí úspěchy zaznamenáváme na poli gastronomie, kdy se nám podařilo propojit s předními šéfkuchaři, kteří využívají naše kvalitní marmelády pro své kulinářské výtvory, a to zejména v kombinaci s paštikami či masem.

Co byste doporučila lidem, kteří by se chtěli pustit do něčeho podobného?

Pořádně si vše promyslet a uvědomit si, co to obnáší a jestli jsou schopni vyměnit pohodlí velkoměstského života za život na venkově. A když už se opravdu rozhodnou, tak vytrvat, nenechat se odradit a přeměnit své sny v realitu.

 

Pro toho, kdo rád mlsá, máme dobrou zprávu. Ochutnávka marmelád z Farmičky Modřinka se uskuteční v Chebu v úterý 9. února od 14. až 18 hodin v prodejně přírodních produktů Medlenka. Najdete jí ve Valdštejnově ulici 46.

 

A pro ty, kteří rádi soutěží, máme připravenou soutěžní otázku:

Kolik medailí si přivezla v loňském roce Farmička Modřínka z mezinárodní soutěže v Anglii?

 

Odpovědi posílejte do pondělí 8. února na emailovou adresu: foto@zivechebsko.cz

Dva vylosovaní výherci obdrží jednu z oceněných marmelád. Výhru si budou moct výherci vyzvednout v obchodě Medlenka v úterý 9. února v době od 14 do 18 hodin, a to přímo od výrobce – Lucie Klimešové

Foto: archiv Lucie Klimešové