O civilizačních onemocněních často se hovoří jako o „nemocech z blahobytu“. Konzumní způsob života, nezodpovědný přístup k vlastnímu zdraví a podceňování rizik, která lidstvo ohrožují, jsou společnými jmenovateli této doby. A následkem propukají civilizační nemoci, a to nejen často připomínaná obezita, kardiovaskulární onemocnění, ale postihují také ledviny. Jen v Karlovarském kraji se nacházejí hned tři dialyzační střediska, která pomáhají ulevit lidem s poruchou ledvin, ato v Mariánských Lázních, Karlových Varech a Sokolově.
V souvislosti s civilizačními nemocemi bývá často zmiňován srdeční infarkt nebo mozková mrtvice. Je dobré nezapomínat také na poškození cév, a tím i ledvin, jejichž funkce jsou na bohatém cévním zásobení zcela závislé. Když se totiž drobné cévky v ledvinách začnou zužovat a krev do ledvin nemůže proudit, snižuje se filtrace krve. Tím je vlastně ledvina, hlavní čistička tělesných odpadů, postupně vyřazena z provozu a zplodiny metabolismu se začnou v těle hromadit. Dochází tak k postupnému snižování funkce ledvin. „Kvůli nárůstu civilizačních onemocnění trpí nějakým typem chronického onemocněním ledvin každý desátý občan České republiky, po 75. roce života je to již každý druhý. Světové statistiky hovoří o sedmi milionech lidí, kteří už potřebují dialyzační léčbu – a jejich počty každým rokem stoupají,“ varuje MUDr. Jiří Vlasák, primář hemodialyzačního střediska NephroCare v Sokolově.
Pokud by se činnost ledvin zcela zastavila, vznikl život ohrožující stav zvaný urémie. V krvi stoupají odpadní látky do té míry, že dochází k metabolickému rozvratu organismu. Proto, pokud pacientovi selžou ledviny, musí být jejich činnost nahrazena dialýzou nebo transplantací. Pacientům s nemocnými ledvinami dává dialýza novou šanci. „Bez napojení na umělou ledvinu třikrát týdně na čtyři hodiny by zemřeli,“ vysvětluje MUDr. Vlasák.
Ve většině případů, kdy poškození ledvin způsobují civilizační nemoci jako cukrovka, obezita, vysoký tlak nebo ateroskleróza, dochází ke snižování ledvinných funkcí postupně. „Člověk si toho ani nemusí všimnout, protože jej nic neupozorní,“ popisuje svoji zkušenost pan Josef ze Sokolova. „Ledviny nebolí, a tak kromě únavy, nechutenství a menší výkonnosti jsem dlouho žádné další příznaky neměl. Myslel jsem, že je to nějaká běžná viróza. A pak jsem skončil v nemocnici na dialýze,“ dodává.
Zdá se to až neuvěřitelné, ale jak potvrdil i loňský průzkum společnosti Fresenius Medical Care, který proběhl v 73 dialyzačních střediscích a do kterého se zapojilo na tři tisíce pacientů v hemodialyzačním programu, až 40 % pacientů přišlo na dialýzu stejně jako pan Josef, bez přípravy, tzv. „z ulice“. Zjednodušeně to znamená, že se dostali až do terminální fáze ledvinného selhání, aniž to tušili a aniž by o tom věděl jejich ošetřující lékař. „Tuto smutnou statistiku mohu jenom potvrdit, protože také u nás na hemodialyzačním středisku máme stejnou zkušenost. Lidé prostě nechodí na preventivní prohlídky k praktikovi, přestože je mají zdarma, a tak netuší, že jim ledviny selhávají,“ komentuje situaci primář Vlasák.
Podle přední české kapacity na choroby ledvin, profesora Vladimíra Tesaře, je vhodná prevence. „Nemít nadváhu, nekouřit, mít dostatečný příjem tekutin – 1,5 litru denně, mít dobrou kontrolu krevního tlaku,“ uvedl. „Onemocnění ledvin bohužel často nemá žádné příznaky, až 40 procent pacientů, kteří musí být léčeni náhradou funkce ledvin mají jako první příznaky projevy selhání ledvin.“
Malá část pacientů může trpět otoky, někteří mají vysoký krevní tlak, případně krev v moči, nebo výjimečně bolest v boku. „Bohužel se do značné míry musíme spoléhat na laboratorní vyšetření,“ podotkl profesor Vladimír Tesař.
Základní vyšetření moči na bílkovinu albumin a stanovení tzv. kreatininu v krvi, podle kterého lze odhadnout filtrační funkci ledvin, stojí zhruba 60 korun. A jak již bylo zmíněno, nemocní s omezenou funkcí ledvin ale často nemají v počátečních fázích nemoci viditelné problémy, nic je proto nenutí, aby se nechali vyšetřit.