Největší zemětřesení na Chebsku vyděsilo obyvatele před 30 lety

Zvuk, jako kdyby se venku ozýval hrom, kymácející se skříně, řinčející skleničky i popadané komíny. Tohle všechno není úvod ke katastrofickému filmu, tak vypadal jeden z nejsilnějších zemětřesných rojů na Chebsku. Ten obyvatele děsil na přelomu let 1985 a 1986 a jeho magnitudo bylo 4,6. A právě od tohoto zemětřesení letos uplyne 30 let. Proto se do Skalné sjeli odborníci z Geofyzikálního ústavu v Praze. Cíl byl jasný, informovat veřejnost o tom, jak přesně zemětřesení na Chebsku vzniká a jak ho odborníci měří.

Součástí speciální přednášky byl i výlet pod hrad Vildštejn, kde se ukrývá jedna z největších seismických stanic na Chebsku, a je tak středobodem celé západočeské internetové sítě Webnet, která záchvěvy země zaznamenává.

„Seismologická stanice Skalná je jednou z nejstarších u nás,“ uvedl seismolog Jiří Málek z Ústavu struktury a mechaniky hornin. „Tím je tato stanice velmi unikátní, protože dlouhodobá pozorování mají při výzkumu zemětřesení velký význam. Můžeme jednotlivá data porovnávat a srovnávat s nově zaznamenanými otřesy,“ poznamenal.

Ale proč se jedna z největších monitorovacích stanic nachází zrovna ve Skalné pod hradem?

Za vším stojí velmi tvrdé skalnaté podloží, které je pro přesnost měření zemětřesných vln nejlepší.

„Monitorovací stanice ve Skalné vznikla v roce 1991,“ upřesnil seismolog Josef Horálek z Geofyzikálního ústavu v Praze. „Je to druhá stálá stanice v oblasti Chebska, která měří zemětřesení. První byla ta v Novém Kostele,“ poznamenal seismolog.

Pod Skalnou se tak měří mnohé další veličiny, které  se zatím nikde jinde zatím neměří. Poslední větší zemětřesení na Chebsku se odehrálo v loňském květnu, kdy dosáhlo síly 4,5 magnituda.

Zemětřesení na Chebsku není žádnou novinkou. Podle názoru odborníků ale ve výskytu zemětřesných rojů žádná periodicita není. Oblast je Chebska, Kraslicka a přilehlého Vogtlandu (Německo) je stále seismicky aktivní, jevy ale většinou nejsou makroseismicky (podle rozsahu škod) pozorovatelné.

Na semináři zazněla důležitá informace o tom, proč vlastně k zemětřesení na Chebsku dochází.

Podle nejnovějších informací, které se zatím stále prověřují a zkoumají, došlo před miliony let, při tvorbě hor k rozpraskání zemské kůry na Chebsku a v podzemí se vytvořily hluboké zlomy. V podzemí pod svrchní kůrou se nachází přechod mezi zemskou kůrou a zemským pláštěm. Ten je z části plastický a unikají z něho těkavé složky a oxid uhličitý vzhůru k zemi. Plyn a podzemní voda se postupně v podzemí smíchávají a vytváří tak směs, která se označuje jako fluidum.

Tato fluida pak pronikají pod obrovským tlakem přes zlomy v zemské kůře a vzrůstá jejich tlak, který tlačí na okolní horniny na zlomu. Horniny se tak začnou velmi pomalým pohybem proti sobě pohybovat. Protože však plochy podzemních hornin nejsou rovné, ale zvrásněné a drsné, stane se, že se i při tak malém pohybu o sebe zaseknou. Fluida však stále dál vzlínají k zemskému povrchu a tlačí na tento zaseknutý blok hornin. Tlak vzrůstá, až v jedné chvíli hornina tlak nevydrží a praskne. Tím vznikne otřes, který se pak následně šíří po celém Karlovarském kraji.

Zemětřesné roje jsou specifické tím, že otřes nevznikne jeden, ale je jich hned několik v různých časových odstupech. Tato oblast je tím specifická, protože hornina většinou praská postupně, jak tlak na horninu vzrůstá. Tím, že se přes zlomy dere oxid uhličitý s vodou, promazává vlastně styčné plochy hornin a tím hornina i když je zvrásněná lépe klouže. Proto zemětřesení na Chebsku nemůže přesáhnout 5. stupeň Richterovy stupnice.

Jedinou výjimkou byla poslední zemětřesení z loňského května, která podle odborníků neměla charakter zemětřesného roje, ale klasického otřesu, tak, jak jsou známé ve světě. Jeho síla byla 4,5 magnituda. Proč však došlo k této změně, a zda se již v minulosti v tomto regionu objevilo podobné zemětřesení, se zatím neví.

Vid