Karlovarskému kraji se podařilo přesvědčit ministerstvo zdravotnictví, aby urgentní medicínu ponechalo mezi základními obory vzdělávání lékařů. Díky připomínkám a úsilí kraje se nezkomplikuje systém vzdělávání například doktorů zdravotnické záchranné služby, kterých je už tak velký nedostatek. Podle původního návrhu by museli lékaři studovat sedm let místo dosavadních čtyř.
Původně hrozilo, že ministerstvo zdravotnictví ve snaze zúžit počet základních oborů vyřadí urgentní medicínu z novelizovaného zákona o podmínkách získávání odborné způsobilosti lékařů a udělá z ní jen nástavbový obor. To by pro absolventy lékařských fakult znamenalo vystudovat nejprve specializaci v oboru ARO a až poté si udělat nástavbu z urgentní medicíny.
„Trvali jsme na tom, aby urgentní medicína zůstala základním oborem, který je vhodný pro lékaře zdravotnické záchranné služby nebo pro lékaře na emergency v nemocnicích. Těchto specialistů máme totiž nedostatek. Ministerstvo zdravotnictví nejprve naše námitky odmítalo, ale my jsme za nimi opakovaně stáli. Připravovanou novelu zákona jsme rozporovali tak dlouho, až se úspěch dostavil,“ popsal snažení Krajského úřadu Karlovarského kraje náměstek hejtmana Jakub Pánik.
A jak se to kraji podařilo?
Urgentní medicína zůstane díky snaze Karlovarského kraje mezi základními lékařskými obory, jak se vám to podařilo?
„V rámci připomínek k novému návrhu zákonu ze strany Ministerstva zdravotnictví, jsme argumentovali, proč je důležité nevyřadit urgentní medicínu ze základních studijních oborů. I přes počáteční důrazný nesouhlas ze strany navrhovatele zákona, jsme po několika schůzkách v Praze navrhovatele zákona přesvědčili argumentačně, ze je to nutné a důležité. Zejména kvůli požadavku toho samého MZd na rozšiřování UM v nemocnicích. Protože nový návrh by lékařům urgentní medicíny prodloužil studium ze 4 na 7 let, což jsme považovali za iracionální přístup. A protože jsme byli velmi vytrvalí a argumentačně logicky dobře vybaveni, uspěli jsme. A také je důležité říci, že ze strany nového vedeni Ministerstva zdravotnictví a pana ministra, došlo k velké změně ve způsobu komunikace ve srovnání s minulým vedením ministerstva. A i za to velké díky,“ uzavřel Jakub Pánik.